Tkalcovna a továrna na vlněné zboží Leopold Krebs

   

Ve druhé polovině 19. století rychle přibývaly nové tovární areály, které zásadně měnily celkový vzhled měst. S nástupem průmyslové revoluce začalo také bývalé královské město Jihlava proměňovat svou tvář. Mezi lety 1832–1862 byly odstraněny čtyři z pěti městských bran spolu s obrannými stavbami před branami. Roku 1887 byl vypracován první regulační plán a byla vytvořena severojižní osa, která spojovala vlakové nádraží a městskou nemocnici s vnitřním městem. Na několika místech byly probourány hradby a město se začalo stavebně rozšiřovat. Vznikla nová síť ulic, křižovatek, nová prostranství, zakládaly se parky. V roce 1873 byl dokončen rozlehlý lesopark Nový Heulos. Probouráním hradební zdi v místě dnešní Palackého ulice v roce 1891 mohla výstavba pokračovat směrem z vnitřního města na sever, na tzv. Špitálském předměstí. Díky tomu vznikla křižovatka dnešní třídy Legionářů, Jana Masaryka, Bezručovy a Palackého ulice a křižovatka třídy Legionářů a Tolstého mířící na náměstí Svobody (tehdejší Josefské náměstí). Severní svah směřující k řece Jihlavě vyzýval k výstavbě nových obytných domů i průmyslových staveb. Na Špitálském předměstí v blízkosti centra města vznikla řada továren a provozoven nabízejících obyvatelům města nové pracovní příležitosti. V roce 1870 byl na dnešní ulici Srázné zahájen provoz nové plynárny a od následujícího roku bylo město osvětleno plynovými pouličními lampami. Nedaleko plynárny stála Krebsova továrna na vlněné zboží s tkalcovnou.

Majitel Leopold Krebs se vyučil řemeslu v Liberci. Liberec byl v té době považován za středoevropské centrum textilního průmyslu a tamní tkalcovská škola byla první školou tohoto typu ve střední Evropě. Studenti získávali dovednosti a znalosti v barevné harmonii, kreslení, v praktickém ručním tkaní či absolvovali kurz obchodní nauky. Ti nejlepší mohli své práce vystavovat na světových výstavách. Škola byla vybavena moderními dílnami s 27 ručními stavy a dvěma stavy mechanickými. Po studiích se Leopold Krebs vypravil na zkušenou. V Německu a v Čechách navštívil několik tkalcoven s mechanickými stavy. Nechal se zaměstnat a pro otcovu ruční tkalcovnu Augustin Krebs & Sohn sbíral praktické zkušenosti. Po návratu do Jihlavy roku 1877 pronajal budovu bývalé Wenzelidesovy přádelny v Dřevěných Mlýnech a nechal pro rodinný podnik prostory rozšířit. V roce 1882 mu otec přenechal vedení celé firmy a Leopold v letech 1882–1883 vystavěl vedle původní budovy několikaposchoďový objekt s dílnami pro zpracování vlněné suroviny a dalším zázemím.

V devadesátých letech 19. století se Krebs rozhodl pro výstavbu nové tkalcovny a požádal jihlavského stavitele Theodora Langa o spolupráci na projektu. Továrna byla vybudována v letech 1893–1894 na Srázné ulici. Lang navrhl objekt o pěti podlažích s trámovými stropy. Ze severní strany byl vystavěn komín s přiléhající kotelnou. Později, roku 1899, byla směrem do dvora rozšířena valcha. Leopold Krebs si přál novou tkalcovnu a továrnu na vlněné produkty vybavit velmi moderně. Tkalo se na 12 ručních stavech, ale dílny byly osazeny také 20 mechanickými stavy. Přádelna disponovala 1200 vřeteny. Pohon zajišťovala parní kotelna ve dvoře s výkonem až 100 HP. Pro barvení tkanin využíval podnik barevnu, která stála na dnešní Mostecké ulici u řeky Jihlavy. Ta byla součástí firmy. Mimo jiné ji řídil také Karel svobodný pán z Wiederspergu (1867–1950), jenž vlastnil panství na Plandrech. Barevna byla roku 1894 vybavena parní kotelnou, do roku 1909 ji doplnila ještě přádelna, tkalcovna a valcha, které poháněla turbína. Bohužel během 20. století postupně zanikla a do dnešních časů se nedochovala.

Tkalcovna na Srázné pracovala zřejmě až do znárodnění v roce 1948, kdy objekt převzal národní podnik Modeta Jihlava. O rok později poničil prostory rozsáhlý požár. Poté byly nahrazeny původní dřevěné trámy železobetonovými stropy a severní část byla vystavěna znovu. Jižní obytný trakt si zachoval svůj vzhled, ale bohužel fasáda byla v nedávné době zateplena a dům ztratil svoji původní podobu. V současné době je původní strojovna v severní části nahrazena přístavbou o třech patrech. Ke kotelně a komínu přiléhá také přístavba a slouží jako skladiště.

MP

Literatura a ostatní zdroje 

Další objekty na stezce