Přádelna vigoně Lea Mahlera

   

Nové formy soukenické výroby, jež spočívaly v budování rozsáhlých plně mechanizovaných továren, se začaly v Jihlavě a především jejím okolí uplatňovat až počátkem druhé poloviny 19. století. Za jejich zrodem již nestáli nezkušení až naivní podnikatelé–snílkové, ale lidé se značnými podnikatelskými zkušenostmi. Za místa k budování rozsáhlých podniků si volili blízké okolí Jihlavy, které jim poskytovalo dostupné zdroje vody a levné pracovní síly.

Postupoval tak i Leo Mahler (29. srpna 1872 Havlíčkův Brod–11. listopadu 1922 Vídeň), který s bratry Vilémem (1864–1941) a Viktorem (1871–1916) zdědil vztah k textilním průmyslu. Bratři byli bratranci skladatele Gustava Mahlera. Za otce měli havlíčkobrodského Josefa Mahlera (20. září 1830 Kaliště–28. září 1899 Německý Brod), zakladatele barvírny a tkalcovny v Německém, dnes Havlíčkově Brodě. Tato továrna na pletené zboží a pletací stroje stále působí v textilním odvětví, od závěru třicátých let 20. století nese název Pleas. Podnik založený roku 1873 v domě na Horním předměstí čp. 45 vedl zpočátku Josef Mahler sám, potom se synem Vilémem a v roce 1896 se synem Viktorem, kdy se začal nazývat Továrna na pletené zboží Bratří Mahlerové. Je s podivem, že další z bratrů Leo Mahler nebyl podílníkem havlíčkobrodské rodinné společnosti. V roce 1908 však začal podnikat u Jihlavy.

Dříve, než Dřevěné Mlýny přestaly být samostatnou obcí u Jihlavy, zde Leo Mahler vystavěl přádelnu vigoně, směsi vlny a ovčí bavlny. V nynější Polenské ulici, u ohybu řeky Jihlavy a v těsném sousedství hranice města, vznikla stavba podle již nedochovaných podrobných plánů. Stanovení stavební čáry proběhlo v únoru 1908, příslušný plán podepsali Leo Mahler a stavitel Karl Schrammel, který nedaleko navrhl několik vil. Nejpozději v červenci 1908 byla přádelna funkční, ač se potýkala s typickými problémy nově zařízených provozů. Tvořila ji podélná nízká stavba, z níž se tyčil výrazný vodojem pro případ včasného hašení požárů.

V roce 1911 navrhl drobnou dostavbu Mahlerova komplexu Vincenz Zeizinger, takže pravděpodobně mohl být autorem původního návrhu přádelny. Leo Mahler a jeho choť Paula bydleli v Jihlavě, nejprve na adrese Vrchlického 1971/25, později (cca od roku 1913) na pozdější třídě Legionářů 1579/8. Když v lednu 1916 zemřel Viktor Mahler, spoluvlastník havlíčkobrodské továrny bratří Mahlerů, spustil jeho skon (nedožitých 45 let) dohady pozůstalých za účelem nepřetržitého fungování živnosti. Viktor Mahler měl dva nezletilé syny, Hanuše a Josefa, oba ustanovené jako dědice. Do opatrovnictví je vzal jejich strýc a kmotr Leo Mahler, továrník v Jihlavě. Mezi Leem, zastupujícím Hanuše a Josefa, a Vilémem Mahlerem proběhla 16. června 1916 dohoda o odkoupení celé zděděné poloviny továrny pro Viléma za 84 000 korun. Oba nezletilci pak do své dospělosti žili v Jihlavě u kmotra Lea Mahlera, který byl bezdětný.

Své nemovitosti prodal Leo Mahler 12. května 1919 továrníkovi Gabrielovi Kärgelovi, majiteli továrny na pletené zboží, která stávala ve Srázné ulici až do konce sedmdesátých let 20. století. Také Paula Mahler prodává dům č. 158 v Dřevěných Mlýnech. Patrně někdy kolem roku 1920 odešli manželé do Vídně, Leo přesto neztratil domovské právo v Kališti u Humpolce, v rodišti svého otce. Velmi brzy pak bezdětný Leo ve Vídni 11. listopadu 1922 zemřel a spočinul na židovském hřbitově v Havlíčkově Brodě. V závěti odkázal manželce tři své vídeňské domy.  

O aktivitě přádelny nemáme od nákupu Gabriela Kärgela žádné informace. Od nového ohlášení živnosti 11. července 1922 se v jeho továrně usídlila firma Jihlavská přádelna na vigoně a barvírna, spol. s.r.o. Založil ji Josef Stutz ml. (1860–1932), který se svým zetěm Oskarem Freudenfeldem a syny Františkem (Franzem) a Bedřichem (Fritzem) vlastnili pletárnu v Chlumci nad Cidlinou, kde se natolik vzmohli, že si pořídili i podnik v Jihlavě. Dle adresáře disponovala jihlavská továrna parním pohonem 250 HP. Ředitelem se stal Emil Fenskl. Jihlavskou přádelnu však Stutzové po čase prodávají, na rozdíl od chlumecké, kde se uvádí nucený správce Otto Kahler.

2. června 1937 žádá povolení ke zřízení tovární provozovny firma Bohemia, mechanická továrna pleteného a stávkového zboží, která se sem přestěhovala z nevyhovujících prostor Na Stoupách č. 1. Bohemii, kterou založil Heřman Gümpl se společníky již roku 1923, však ani zde nečekal klid, po znárodnění ji převzal n. p. Modeta. Tento podnik však budovy užíval jen jako sklady a roku 1952 je předal podniku Motorpal pro výuku učňů. Tak vznikl základ zdejší střední průmyslové školy. V roce 1964 proběhla generální oprava areálu se zachováním funkcí. Ač se budova postupně přizpůsobovala potřebám školy, její průmyslový charakter je stále patrný, a to včetně nárožní stavby vodárenského původu.

Nutno zmínit, že jihlavský Leo Mahler (1872–1922) a pražský Leopold Mahler (1836–1917), jež vystavěl v letech 1889–1890 Pražsko-Holešovické přádelny bavlny, nebyli v příbuzenském vztahu.

FK

Literatura a ostatní zdroje 
Audioprůvodce

Další objekty na stezce