V dávné minulosti probíhala územím Jihlavy hranice mezi Čechami a Moravou. Směrem k centru lze dodnes najít hraniční jehlan se lvem a orlicí z dob Marie Terezie od polenského sochaře Václava Viktora Morávka. Stojí na soukromém pozemku, i když přes plot je z Polenské ulice vidět. Další tři stejné kameny se nacházejí na ulicích Sokolovské, Pávovské a Heroltické. Na moravské straně, u nedalekého splavu na levém břehu řeky Jihlavy, stával v minulosti Hölzlův mlýn. Ten dal vzniknout názvu původně samostatné vesnice Dřevěné Mlýny. Obec dnes již neexistuje, území je součástí města Jihlavy, ale díky přístupnosti k vodnímu toku tu v minulosti vzniklo množství továren a provozoven. Jednou z nich byla historická motouzárna, pro niž byly postaveny budovy, které dnes patří pilníkárně Ajax.
Na Vysočině se kromě brambor pěstoval ve velkém také len. Zájmy vysočinských zpracovatelů hájil Svaz českých lnářů a pod jeho hlavičkou v roce 1908 vzniklo Družstvo pro zvelebení lnářského průmyslu. Předsedou byl zvolen František Staněk (1867–1936), který se ve věcech lnářského cechu angažoval i politicky. O rok později byl pro zpracování suroviny postaven dílenský objekt při cestě na Polnou. Autor stavby Eduard Thym (1856–1931), pocházející ze Dvora Králové, navrhl přízemní podlouhlou budovu rozdělenou třemi příčkami na pracovní sály; vochlovnu, přádelnu, hladírnu a klubkovnu. Dodnes tato budova stojí. Dřevěný krov s množstvím sedlových světlíků podpírají ocelové nýtované sloupy a traverzy na rozpon 3,4 × 6 m. Na dílny z východní strany přiléhala přístavba se třemi obloukovými okny a secesními prvky ve štítu. Zde byl umístěn horizontální parní stroj o výkonu 150 HP, pořízený z Ringhofferovy strojírny v Praze. Kotelna se dvěma kotli a komínem byla vybudována ze severní strany přístavby. K druhé straně dílenského objektu přináležel správcovský dům s kancelářemi, navržený dodatečně stavitelem z Dačic Ludvíkem Kovářem. Proporčně, vzhledem štítu i detaily na fasádě kopírovala budova východní strojovnu. Budova byla rozšířena také ze severní strany. Do dnešních dnů jsou patrné detaily fasády včetně bosáže, zachovalo se původní členění oken kancelářské přístavby a strojovny a boční vjezd do západní části areálu. Provoz nově vybudované motouzárny byl slavnostně zahájen 17. 7. 1910. Počin byl veřejností vnímán jako důkaz velmi úspěšné činnosti Družstva pro zvelebení lnářského průmyslu. Po 10 letech však výroba stagnovala a objekt zakoupil nový majitel, který zcela změnil pracovní náplň dílen.
Rudolf Schmidt (1864–1928) založil roku 1892 na vídeňském předměstí Favoriten firmu Rudolf Schmidt & spol. Soustředil se na výrobu pilníků a rašplí z hutněné oceli značky Kotva a jeho výrobky produkovaly provozy ve Vídni, Düsseldorfu, v České Skalici či Cikánce u Svratky. Jihlavská továrna, zakoupená v roce 1920, se stala příležitostí k rozšíření výroby. Stavební změny byly provedeny podle návrhů jihlavského stavitele Jana Knorra. Dílny byly přetvořeny na kovárnu, žíhárnu, kalírnu, sekárnu a brusírnu pilníků. Kovárna byla nově vybavena pérovými buchary značky Ajax, které firma navrhla a sestrojila. V roce 1939 byla založena akciová společnost Ajax a ta celou výrobu v období druhé světové války řídila. Po znárodnění v roce 1948 národní podnik Tona Jihlava areál stavebně rozšířil a výrobu modernizoval. Podnik se stal nejvýznamnějším a největším dodavatelem pilníků v republice.
V roce 1996 vznikla společnost AJAX & Blundell, a. s., a tím se otevřely obchodní cesty do celého světa. Roku 2012 byly akcie od pana Blundella odkoupeny a název byl změněn na AJAX PILNÍKY, a. s. Dodnes se tu vyrábí pilníky a rašple nejvyšší kvality a mnoha typů. Při výrobě se věnuje pozornost použití kvalitních materiálů i špičkovému provedení s využitím moderních technologií, sortiment se zdokonaluje a rozšiřuje. Produkty si našly odběratele po téměř celé Evropě, do Jižní Ameriky, Austrálie, Asie.
MP
