V roce 1882 vlastnili měšťanský dům na rohu Benešovy (Schillergasse) a Věžní ulice (Zwingergasse) manželé Phillip a Josefine Popperovi. Dům měl v přízemí široký průjezd do dvora a navazující přízemní domek skladiště podél ulice Věžní. V roce 1922 získali nárožní dům se skladištěm do Benešovy ulice a sousední dům č. 21 švagrové Erwin Goldreich a Leo Haupt, kteří byli současně společníci obchodu s galanterním a pleteným zbožím Bratři Goldreichové. Ještě téhož roku požádali městský stavební úřad o povolení vystavět na místě zchátralého skladišťního objektu novou přístavbu skladiště v obdobných dimenzích, s další dvorní přístavbou garáže za domovním průjezdem. Zároveň požádali o povolení rekonstrukce domu pro adaptaci na bankovní místnosti pro filiálku Komerční banky a také o povolení obnovy uličních fasád obou sousedících domů. Plány této stavební akce vytvořil Erwinův mladší bratr Richard, architekt a stavitel v Pardubicích. Pozoruhodná je zejména patrová stavba bývalého skladiště obchodu v ulici Věžní. Nová stavba navázala na předešlou pouze v obvodových zdech, její průčelí navýšila o celé patro a zakončila rovným nosníkovým krovem. Přístavba nepostrádá ani další prvky průmyslové architektury – hlavní průčelí prolamují velká tovární okna. Utilitární budovou skladiště v čistých modernistických formách dokázal architekt Richard Goldreich decentně navázat na hlavní měšťanský dům v historické zástavbě, a to zejména díky jemné modelaci fasády lizénovým rámováním, které podepírá korunní římsu. Goldreich zde tvarosloví fasády ve zjednodušené formě odvodil od jím nově navržené klasicizující fasády hlavního domu, která se dochovala dodnes. Za povšimnutí stojí mříže na bočních oknech v přízemí, které jsou dokladem původního zabezpečení banky i původního pojetí parteru podle architektova návrhu.
Kvůli svému židovskému původu byli obchodníci v roce 1939 donuceni obchod s pleteným zbožím zavřít a prodat ho Němce Beatě Pöpperlové. Erwin Goldreich, který přežil věznění v koncentračním táboře Terezín, po válce požádal o navrácení domu, nicméně nebylo mu vyhověno a záhy se i s manželkou Luisou přestěhoval do Prahy. Dům se dostal do užívání Vyšší průmyslové školy strojnické v Jihlavě a byly zde zřízeny truhlářské a kovářské dílny. Od roku 1970 v domě s bývalým skladištěm sídlila střední škola ekonomická. Dnes slouží celý dům ke komerčním účelům a v bývalém skladišti je umístěna restaurace Na Hradbách.
JL