Obilní skladiště Německého skladištního a hospodářského družstva pro Štoky a Jihlavu

   

Mechanizovaná obilní skladiště jsou dodnes nepřehlédnutelným a téměř všudypřítomným dokladem rozvoje a vysoké organizace svépomocných zemědělských družstev a zároveň vysoké úrovně zemědělského stavebnictví. Jihlavské skladiště na 150 vagonů obilí bylo družstevníkům slavnostně odevzdáno počátkem roku 1928. Provedla jej brněnská stavební firma inženýra Johanna Theimera (1872–1941) podle projektu, který vytvořil jeho syn, architekt Alfred Theimer (1896–?), člen profesního Svazu německých architektů (B. D. A.), školený nejspíše v Mnichově. Alfred Theimer vnesl do navrhování obilních skladišť v českých zemích tvarosloví německé reformní architektury. Dlouhodobě spolupracoval s brněnskou centrálou Sdružení německých zemědělských svazů. Pro jihlavské družstvo již roku 1925 navrhl skladiště v Dobroníně a obdobné rovněž pro Slezské hospodářské družstvo v Opavě. Menší, čtyřpodlažní verzi jihlavského projektu využili ještě v roce 1928 členové Německého skladištního družstva pro Uničov a okolí. Později, v letech 1935–1936, vytvořil Alfréd Theimer sérii typizovaných obilních skladišť, která si družstva stavěla již coby akcionáři Československé obilní společnosti.

Dvaadvacet metrů vysokou budovu tvoří trojtraktový pětipodlažní železobetonový skelet o šesti polích, nesoucí trámové stropy obilních půd, dělené dřevěnými mobilními hráděmi na jednotlivé komory. Na jižní straně vybíhá do zastřešení rampy při železniční vlečce. Halový prostor šestého podlaží na ploše 12 × 24 metry tvoří sedm metrů vysoký tzv. lamelový krov, tehdy znovuobjevovaná konstrukce z krátkých, na tlak namáhaných latí, sešroubovaných do zakřivené plochy klenby. Od roku 1906 ji vyvíjel Friedrich Zollinger (1880–1945), stavební rada v sasko­anhaltském Merseburgu, pro městskou sociální výstavbu. Široké uplatnění však našla i v průmyslových a zemědělských stavbách – nejznámější je patrně stodola statku v holštýnském Garkau, který v letech 1924–1925 navrhl architekt Hugo Häring. V Jihlavě ji vyprojektovala a provedla specializovaná pražské kancelář inženýra Viktora Zelingera, držitele Zollingerova patentu pro Československo, a je užita také na východně připojené budově s kancelářemi družstva a byty pro správce a obsluhu skladiště – ta však mohla být díky pokročilé mechanizaci, pouze tříčlenná. Původní zařízení navrhla a dodala drážďanská pobočka firmy Mayer & spol., továrna na triery a děrovaný plech v Kalku u Kolína nad Rýnem, bylo však z větší části nahrazeno v roce 1960, pro Krajský výkupní podnik, n. p. Jihlava. Budova se však dochovala zcela autenticky.

LB

Literatura a ostatní zdroje 
Audioprůvodce

Další objekty na stezce