Mlýnská a obytná budova manželů Nekolových

   

Mlýnský a obytný dům v Sokolovské ulici si v tehdy ještě samostatné obci Bedřichov u Jihlavy nechali roku 1934 postavit manželé Viktor a Božena Nekolovi. Manželé se do Bedřichova patrně přistěhovali za tímto účelem, aby mohli provozovat mlýny s pekárnou. Zhotovením plánů pověřili bedřichovského architekta a stavitele Rudolfa Janka. Ten byl známý spíše jako architekt rodinných domů v poměrně tradicionalistickém duchu, jichž několik postavil právě podél dlouhé Sokolovské ulice protínající obec.

Zde Janko navrhl zděnou, světle omítnutou funkcionalistickou budovu dělící se do sestavy dvou rozdílných hmot a kompozic – do dvoupatrové obytné části tvořené horizontálními pásy a trojpatrové mlýnské, jež je naopak komponovaná vertikálně. Odlišení vnitřních funkcí obou částí lze také sledovat v použití různých typů oken a rovněž prvku lodžií. Do architektonického celku architekt Janko tyto dva oddíly sjednotil pomocí středního schodišťového rizalitu, na kterém probíhají obě korunní římsy a kamenná podesta.

Samostatný mlýn byl vybaven vlastním schodištěm pro jednodušší pohyb zaměstnanců po pracovišti. Patra byla propojena také skrze jednotlivé stroje, jimiž se zajišťovalo postupné zpracování obilí na mouku. Ve třetím patře se nacházela mlýnice poháněná elektromotorem, z níž se obilí skrze manipulační místnost ve druhém patře dostávalo do válcovny v patře pod ní. Zde se obilí dvěma protiběžnými válci drtilo a propadávalo níže do druhé mlýnice, ve které již vznikal výsledný produkt mouky. Mouka se v přízemí rovnou zpracovala do pečiva, nacházela se zde pekárenská dílna, pec a prodejna. Obytná část zabírala pouze první a druhé patro, kam architekt Janko umístil dva různě velké byty s ložnicí, kabinetem, samostatnou kuchyní a jídelnou, předsíní, sociálním příslušenstvím a lodžií. Dále bychom zde nalezli kancelář a pár samostatných pokojů patrně pro zaměstnance.

Viktor Nekola se v archivních dokumentech objevuje jako majitel objektu zhruba do první poloviny 50. let. Po druhé světové válce objekt využívalo Spotřební, výrobní a úsporné družstvo v Jihlavě Jednota, které zde provozovalo pekárnu. Z té doby na pozemku objektu přibyly dvě dřevěné skladištní budovy, z nichž jedna umístěná při Sokolovské ulici stále existuje. Roku 1952 byl Nekolův mlýn znárodněn, družstvo Jednota ho muselo odevzdat nově vzniklému národnímu podniku Pekárny v Jihlavě. Modernizace vnitřního vybavení pro současné účely byla patrně nezbytná, dům tehdy prošel mnohými interiérovými úpravami včetně zřízení nákladového výtahu. Dnes je objekt pronajímán a veřejnosti uzavřen.

LVo

Literatura a ostatní zdroje 

Další objekty na stezce