Počátek výstavby první nové budovy české obecné školy po vzniku samostatné Československé republiky se kvůli zdlouhavým jednáním o vhodné parcele zpozdil až do roku 1924, ačkoliv Ministerstvo veřejných prací na základě rozhodnutí Ministerstva školství a národní osvěty k tomuto úkolu vyzvalo město již v roce 1920. Teprve v roce 1924 se tak mohla vypsat veřejná soutěž na projekt a stavební provedení školy. Připadl na ni svažitý terén v přidružené části Dřevěné Mlýny nedaleko kostela sv. Jana Křtitele. Zde se našel dostatečný prostor pro stavbu školy i pro školní zahradu a venkovní hřiště. Budova měla sloužit dvěma českým školám obecným a dvěma českým školám měšťanským. Kapacitně zahrnovala pět chlapeckých a pět dívčích tříd pro celkem 350 žáků. V soutěži uspěl návrh architekta Jaroslava Oplta, ředitele Vyšší průmyslové školy v Brně. V soutěži na stavitelské práce současně uspěla brněnská firma Františka a Arnošta Valenty. Slavnostní otevření školy připadlo na 20. 9. 1925.
Architekt školu koncipoval jako trojkřídlou volně stojící budovu. Hlavní, největší a nejvyšší střední křídlo zahrnovalo celkem dvanáct učeben, ředitelnu, kabinety i příslušenství. Do příčné osy Oplt umístil hlavní vstup a na opačné straně budovy pak drobné křídlo se sociálním zařízením a schodištěm. Tělocvična zabírala celé jižní dvoupodlažní křídlo, byt pro ředitele zase křídlo severní. Přísně symetrickou dispozici podtrhují mohutné hladké rámy ostění všech oken a vstupních dveří. Na zadní straně, směrem k západu, osvěžuje strohou hmotu budovy polokruhový rizalit s hlavním schodištěm. Stavbu lze zařadit spíše do konzervativního proudu architektury 20. let 20. století. Čistými formami fasády a interiérů se však autor zároveň přiblížil principům progresivnějšího purismu.
Českou školu po roce 1939 zabrali Němci, vyučování pak probíhalo v náhradních prostorách a domácnostech. Reliéf se znakem českého lva na vstupní fasádě za protektorátu překryla omítka. Teprve v roce 2013 byl znovu odhalen.
Architekt Jaroslav Oplt již v roce 1920 vypracoval obdobně koncipovaný soutěžní návrh českých škol pro Jihlavu, které měly zabrat dosud nezastavěný blok při severní frontě Malátovy ulice. Plány z architektovy pozůstalosti dokládají, že se tomuto projektu věnoval ještě roku 1923, kdy vznikl pozoruhodný druhý rozpracovaný náčrt školy ve formách klasicistní moderny. Z plánů na stavbu školy v místě Panenského předměstí ale úplně sešlo a za několik let zde vyrostly činžovní domy Státní tabákové firmy od architekta Vladimíra Bolecha.
JL
