Poštovní úřad

 

Tvarově střídmá moderní stavba poštovního úřadu vznikla na hlavním vlakovém nádraží podle projektu brněnského architekta Miloslava Kopřivy a pod stavebním vedením jihlavského stavitele Karla Rejchrta. Po mnohaletých jednáních, od roku 1925 protahovaných pozemkovými nároky dráhy, mohlo ministerstvo pošt konečně v roce 1931 vypsat soutěž na její projekt. Dvoupatrová budova byla v přízemí plně vyhrazena poštovní manipulaci – střední část zaujímala dvorana, do níž vjížděly poštovní vozíky přímo z kolejí. Z přízemí jezdil výtah s listovní zásilkou do třídírny v prvním patře, na kterou navazovala přepážková místnost a kanceláře. Druhé patro sloužilo pro ubytování vedoucích zaměstnanců, kteří měli k dispozici také menší terasu. Střechu budovy z většiny zabírala další terasa, přístupná z převýšeného severního traktu. Z vnější peronní fronty se k budově přimykala veřejná telefonní hovorna. Brzy po kolaudaci přibyly dva nákladní výtahy. Vertikální pásové okno u schodiště v průčelí stavby později nahradila luxferová výplň. Při poslední rekonstrukci v 90. letech přibyla střešní nástavba se svažitou střechou, několik kulatých oken a výrazná markýza nad vstupem, jež se protáhla až do půle bočních stěn stavby. Stavba tak pozbyla svého původního střídmého formálně puristického výrazu. Nad vstupem se dodnes zachoval státní znak – keramický reliéf českého dvouocasého lva od akademického sochaře Josefa Axmanna.

Architekt Miloslav Kopřiva ve stavbě jihlavské poštovny uplatnil formální střídmost, bezprostředně vycházející z funkčního programu, ale také z tvarů a prostých materiálů. Stylovým pojetím budova poštovního úřadu potvrzuje architektův blízký vztah k holandské soudobé architektuře, zejména ke stavbám Jana Wilse. V podobném duchu vytvořil Kopřiva ve 20. letech na Moravě několik staveb, například spořitelnu v Kyjově a nemocenskou pokladnu v Uherském Ostrohu. Zároveň se zde však nadále promítá autorovo dřívější sepětí s brněnskou sekcí Devětsilu – zděná zábradlí s ponechanými pásovými otvory, kulaté okénko, hladká bílá fasáda a celková soudržnost hmot vypovídá o puristickém pojetí Kopřivova projektu.

JL

Literatura a ostatní zdroje 
Audioprůvodce

Další objekty na stezce