Budova české školy vznikla na přelomu 20. a 30. let 20. století na Štefánikově náměstí, v místě, kde dříve stávalo první jihlavské kino Elite (později Husův dům), postavené v roce 1912 podle projektu Arthura Corazzy. Ani nedávná stavba školy v Havlíčkově ulici nevyřešila nadlouho otázku vzrůstajícího počtu jihlavských žáků a poptávku po škole s českým vyučovacím jazykem. Již v roce 1928 proto vyhlásilo Ústředí Matice školské soutěž na budovu, do které se měly vejít hned čtyři školy najednou – měšťanské i obecné školy, zvlášť pro chlapce a dívky. V soutěži zvítězil návrh pražského architekta Aloise Mezery, žáka Jože Plečnika, který měl již četné zkušenosti s návrhy školních budov. Pro Jihlavu navrhl Mezera stavbu, která v sobě spojovala pokotěrovský proud moderního klasicismu. Stavbu provedl jihlavský stavitel Jindřich Knorr. Otevření nové školy proběhlo dne 30. srpna roku 1931 a stalo se velkou národní slavností. „Jubilejní“ školou se budova stala hned ze tří důvodů. Otevřela se k desátému výročí Československé republiky, k tisíciletému trvání českého státu od dob sv. Václava a k osmdesátým narozeninám prvního prezidenta.
Učebny dvoupatrové volně stojící podélné budovy orientoval architekt většinou k jižní straně. Na stranu severní či dvorní umístil kabinety, kreslírnu, záchody a podélné propojovací chodby. V přízemní se nacházela společná tělocvična. Po stranách na hlavní budovu navazovala dvě křídla s oddělenými chlapeckými a dívčími učebnami. V patře křídla východního byla ředitelna, v přízemí mateřská škola se samostatným vstupem. Vše doplňoval volně stojící obytný dům pro ředitele školy, v 60. letech upravený pro družinu. Z venkovní hladké fasády výrazně vystupovaly okenní šambrány, spojené do horizontálních či vertikálních pásů, čímž právě stavba dostala klasicizující charakter. Objekt minuly výrazné přestavby. Až v roce 2005 nastalo hmotové rozšíření středního traktu do dvora o šatny a výtahy, a to ve všech patrech až po úroveň střech. Ze schodišťových rizalitů v jižním průčelí zmizely zajímavé vertikální okenní pásy. Původní stavba disponovala celkem 18 učebnami, každá byla určena až pro 52 žáků, tedy celkem mohla škola pojmout až 936 žáků. Tuto kapacitu se podařilo výrazně překročit v 60. a 70. letech, kdy žáci do školy museli chodit na směny.
Ministerstvo školství věnovalo k otevření nové české školy městu Jihlavě bronzový odlitek polopostavy prezidenta T. G. Masaryka od sochaře Jana Štursy. Socha stála před budovou ve středu hlavního průčelí a spolu se žulovým podstavcem dosahovala výše téměř čtyř metrů. Jejího slavnostního odhalení se dne 3. 6. 1934 zúčastnilo v lidových krojích na tři tisíce českých a dva tisíce německých dětí. Mimo jiné tehdy promluvili předseda poslanecké sněmovny František Staněk či ministr školství Jan Krčmář. Pomník stál před budovou do června roku 1939, kdy musel být odstraněn. Dnes na místě původního Masarykova pomníku nalezneme bronzové sousoší Děti s míčem od sochařky Marie Uchytilové-Kučové z roku 1986. V době německého protektorátu ztratila škola nejen původní název, ale také české vyučování. Později změnila název ještě několikrát, až se v roce 1990 opět navrátila k původnímu masarykovskému.
JL
