Rakousko-uherská banka

   

Nová budova pro jihlavskou pobočku Rakousko-uherské banky vznikla v místech parkánové zdi s půlkruhovou baštou městského hradebního opevnění, které přibližně do roku 1880 oddělovalo staré město od Špitálského předměstí. Místo se zde nazývalo Kočičí roh („Am Katzenanger“). Palackého ulice (dříve Stein-Gasse) byla brzy po proražení hradeb v těchto místech vytyčena v nové uliční linii pro navazující zástavbu. Rakousko-uherská banka měla svoji pobočku v Jihlavě již od roku 1901 a v prvních letech sídlila v domě na Palackého 27. V červenci roku 1913, po odkoupení všech přilehlých pozemků státem, bylo vydáno stavební povolení na novostavbu se zadním dvorem do Divadelní ulice (dříve Kapucínské) podle návrhu jihlavského architekta a stavitele Gustava Langa. Se svým otcem, stavitelem Ignazem Langem, Lang také zajišťoval dohled nad stavbou a jejím provedením. Celá budova byla dokončena již v dubnu roku 1914, kdy se sem pobočka přestěhovala. Po roce 1918 pokračovalo využití pro bankovní účely pod Národní bankou, filiálkou v Jihlavě. Od devadesátých let 20. století v budově sídlí Komerční banka.

Jde o dvoupatrovou podsklepenou budovu se segmentově zaobleným nárožím a vysokou mansardovou střechou, s hlavním vstupem do ulice Palackého, který byl původně i vjezdem do dvora. Přízemí sloužilo jako zázemí banky včetně bytu pro „pobočníka“, první patro náleželo potřebám bankovního ústavu a patro druhé, s venkovní terasou situovanou do dvora, bylo v původním plánu vyhrazeno pro byt ředitele pobočky. Pojetí zdobné fasády s pásovou bosáží ve vyvýšeném parteru, úžlabkovými pilastry vysokého řádu a jemnou ornamentikou v okenních osách se dochovalo dodnes. V průčelí dominující tympanon nad korunní římsou představuje v hlubokém reliéfu dva chlapce s košem ovoce a šneky jako symboly hojnosti a ochrany majetku. Jde o příklad stylu moderního klasicizujícího baroka, šířeného zejména v německém prostředí a charakteristického snahou o vymezení se vůči pozdnímu historismu moderními formami. Zadní dvůr lemovala ohradní zeď s kruhovým vyzděným altánem. V devadesátých letech stavba doznala stavebních úprav zejména přístavbou ve dvoře s kancelářemi a výtahem, přízemními garážemi a úpravami v interiérech dle návrhu společnosti Fortis, s.r.o., jihlavského architekta Jaroslava Huňáčka.

JL

Literatura a ostatní zdroje 
Audioprůvodce

Další objekty na stezce