Školní budova v nároží ulic Jana Masaryka a Legionářů byla vystavěna v letech 1888–1889 podle projektu vídeňských architektů Heinricha Clause a Moritze Hinträgera. Městu Jihlavě je jakožto autory, kteří se už osvědčili při stavbách mnoha jiných školních budov, doporučil Dolnorakouský spolek inženýrů a architektů. Stavební práce pak vedl jihlavský stavitel Ignaz Lang. Šlo o první z mnoha nových školních budov stavěných na přelomu 19. a 20. století na Špitálském předměstí. V letech 1889–1890 ji z jihozápadu doplnilo gymnázium navržené Josefem Karáskem a mezi roky 1907 a 1908 na ni stavitel Kajetán Malnati ze severu napojil budovu dívčí měšťanky.
Budovu tvoří dvě křídla spojená v nároží zdobným rondelem, který je nejdominantnějším prvkem stavby. Jde o motiv související se snahou vytvořit reprezentativní předměstí, danou regulačním plánem z 80. let 19. století. Podle dobového textu uveřejněného v listu Allgemeine Bauzeitung byla tato výrazná nárožní dominanta zvolena mimo jiné proto, že věží bylo ve městě málo. Stejný prvek se následně opakoval u dalších budov v křížení ulic Legionářů, Jana Masaryka, Bezručovy a Palackého a dnes je tak nárožní rondel zásadním motivem této urbanistické hvězdice.
Hlavní průčelí stavby se vstupem v mírně předstupujícím rizalitu se obrací do ulice Jana Masaryka. Před ním se nachází park, který škole tvoří příjemné předpolí. Ztvárnění fasád odpovídá pozdní novorenesanci, kterou architekti Claus a Hinträger uplatňovali na mnohých dalších reprezentativních budovách po celé tehdejší monarchii. Díky rozdílným výškám terénu jsou obě křídla různě vysoká. Přízemí (a první patro křídla na třídě Legionářů) zdobí bosáž se zvýrazněnými nadokenními klenáky, okna dalšího patra završují segmentové či trojúhelné suprafenestry. Patra nárožního rondelu a vstupního rizalitu zvýrazňuje vysoký iónský řád. Osu hlavního vstupu završuje sousoší dvou okřídlených zvířecích figur, patrně lvů držících městský erb.
Vedle německé chlapecké školy sem byla umístěna i lidová knihovna a městské muzeum. Obě instituce se nacházely v křídle na třídě Legionářů a vedl do nich samostatný vstup z nárožního rondelu. Muzeum celkem čítalo pět místností v přízemí, knihovna zabírala čtyři sály v prvním patře. Na křídlo v ulici Jana Masaryka se směrem do dvora napojila tělocvična.
Škola byla slavnostně otevřena v září 1889. Učí se zde až na několik krátkých cézur dodnes. Za první světové války se tu i ve vedlejších školách nacházel vojenský lazaret, ve 30. letech budova zčásti sloužila sociálně zdravotní škole a zčásti reálnému gymnáziu. Muzeum zde fungovalo pouze do roku 1952, kdy se přesunulo do domů na Masarykově náměstí. Dnes v budově sídlí střední průmyslová škola.
TŠ