Rodinný dům v Horním Kosově

   

Rodinný dům, postavený dle plánů humpoleckého architekta Luďka Rýznera, stojí ve svažitém terénu rohové parcely rozkládající se na křížení ulic Kamenné a Dlouhé. Jde o nízký a jednoduchý objekt, v základním půdorysném principu vycházející z tvaru písmene L. Nároží směřující do ulice Dlouhé architekt navíc seřízl a dal mu funkci ústředního vstupního prostoru, skrze který lze dále pokračovat do vnitřních částí domu. Obytná plocha se soustřeďuje do tří podlaží – suterénu, prvního nadzemního podlaží a kruhové nástavby v rovině druhého nadzemního podlaží. Suterén ani střešní nástavba přitom nekopírují základní půdorysnou stopu v plném rozsahu. Hlavní komunikační osu mezi jednotlivými úrovněmi rodinného domu i zahradou v úrovni přízemí tvoří atrium, které je při pohledu z ulice skryto za jedním z polykarbonátových panelů vnějšího pláště stavby. Právě ty se zároveň stávají jedním z hlavních prostředků k dosažení charakteristické, téměř dráždivé barevnosti fasády. Architekt se zde rozhodl pro kombinaci zářivě oranžových a jemně transparentních plastových panelů s temně černým obkladem z tvrzených laminátových desek. Z této linie výrazného barevného ladění vybočuje pouze střešní nástavba, která má na rozdíl od zbývajících ploch objektu opláštění polykarbonátem jemnější stříbrné barvy.

Při pohledu na vnější schránku rodinného domu můžeme sledovat napětí, které Luděk Rýzner sofistikovaně buduje mezi schopností domu připoutat k sobě pozornost a jeho posláním vytvořit podmínky pro soukromý a ničím nerušený rodinný život. Zatímco při pohledu z ulice je dění uvnitř domu skryto za nápadnou, avšak nepropustnou fasádu, směrem na jih ztrácí objekt svůj pevnostní charakter a umožňuje propojení interiéru s exteriérem. Černé a oranžové stěny zde doplňují velké skleněné plochy, které se otevírají přímo na částečně zastíněnou terasu a do rozlehlé zahrady s bazénem. Stavbu i přilehlý pozemek přitom z této strany dokonale chrání vysazené dřeviny i charakter terénu.

Obytné a užitkové prostory rozmístil Luděk Rýzner do jednotlivých částí domu tak, aby umožňovaly co nejlogičtější provoz – nejen izolovaně v rámci samotného vnitřního prostoru, ale také v návaznosti na exteriér. Do suterénu přístupného z ulice umístil garáž, prádelnu a především relaxačně-společenskou zónu se saunou a prostornou přepažitelnou halou, která nabízí možnost posezení i aktivního odpočinku v rodinném i přátelském kruhu. Do prvního nadzemního podlaží je situován obývací pokoj propojený s kuchyní, tři pokoje se sdílenou koupelnou, toaletou a šatnou a ložnice s vlastním hygienickým zázemím a šatnou. Právě tato soukromá šatna je jediným místem v domě, kam přímo dopadá světlo skrze oranžové polykarbonátové panely. Do válcovité nástavby v úrovni druhého nadzemního podlaží navíc architekt vsadil pracovnu, ze které lze vystoupit na ozeleněnou střešní terasu a jako z kapitánského můstku si vychutnat pohled do přilehlého okolí. Zatímco exteriér domu je barevně výrazný, vnitřní prostory mají jemné a tlumené odstíny hnědé, béžové a bílé. Interiéry jednotlivých místností jsou uzemněny tmavými podlahami z masivního dřeva, stěny na některých místech doplňují tapety s různorodými abstraktními dekory či jemnými vertikálními pruhy. Za pozornost stojí také vnitřní vybavení, mezi kterým lze nalézt například organicky tvarovaná křesílka podle návrhu Charlese a Ray Eamsových či lampu od legendárního italského designéra Achilla Castiglioniho.

AB

Literatura a ostatní zdroje 
Audioprůvodce

Další objekty na stezce