Horácký zimní stadion, dnes CZ LOKO aréna, se nachází v těsné blízkosti historického centra Jihlavy. Místo, na kterém stojí, bylo zasvěcené sportu už od roku 1925. Tehdy na jeho parcele zanikla bývalá skladiště a vzniklo nové sokolské cvičiště s oválnou běžeckou dráhou, tribunou a hudebním pavilonem. Hned vedle, na Tolstého ulici, poté Bohuslav Fuchs v polovině 30. let zrealizoval i budovu sokolovny, která dodnes patří k nejvýznamnějším funkcionalistickým stavbám ve městě.
Vznik Horáckého zimního stadionu se pojí s lety 50. Jeho základní kámen byl položen v září 1954, slavnostní otevření se konalo poslední prosincový den roku 1955. Tenkrát stadion tvořilo pouze nezastřešené venkovní kluziště s tribunami. K výstavbě provozní budovy, která se obrací do Tolstého ulice, se přistoupilo až o rok později podle projektu jihlavského architekta Vladimíra Hávy. Objekt s otevřenou trojkřídlou dispozicí se ve svém středu mírně zalamuje, místo je navíc akcentované přístupovým schodištěm a komunikuje tak s protilehlou univerzitní budovou. Monumentalita skrytá v přísné symetričnosti a práce s klasicizujícími prvky odpovídají dobově aktuálnímu socialistickému realismu.
Vyznění přísně působící stavby změnila až girlandová příhradová konstrukce, která v letech 1966─1967 otevřené kluziště zastřešila. Autorem projektu byl Jan Řídký, pracovník Stavoprojektu Jihlava. Ocelová konstrukce se závěsnou skleněnou fasádou vytvořila nad kluzištěm ohromný stan, který při vrcholu rozráží pásový světlík. Tato inženýrská konstrukce je dnes na celém stadionu pravděpodobně tím nejzajímavějším. Zastřešení na stejném principu – tedy girlandovém vazníku – měl v roce 1959 dostat i zimní stadion v Brně-Lužánkách. Tam ho navrhl Stavoprojekt Brno, kterému jihlavský Stavoprojekt podléhal. Tehdejší projekt však nebyl z finančních důvodů realizován.
Boční stěny Horáckého zimního stadionu pojal Jan Řídký v lecčems modernisticky. Stejně jako u své dřívější realizace v Jihlavě ─ krytého bazénu s tělocvičnou TJ Spartak ─ nechal vyniknout železobetonový skelet. Formálně tak navázal třeba právě na sousední sokolovnu Bohuslava Fuchse. Ke hmotě stadionu se později připojilo několik přístaveb. Na západní straně jde o objekt posilovny a restaurace z konce 80. let. Na straně východní se nachází vedlejší hala s malým kluzištěm a objekt zázemí z roku 2011.
Místo, kde Horácký zimní stadion stojí, by se mělo v budoucnosti výrazně změnit. Město zde plánuje vybudovat novou multifunkční arénu, která současnou stavbu nahradí. Provoz stadionu byl ostatně na jaře roku 2022 oficiálně ukončen. Návrh nové Horácké multifunkční arény vypracoval ateliér Chybík + Krištof, který uspěl v architektonické soutěži pořádané v roce 2019. Na druhém místě se umístil ateliér Projektil architekti a třetí skončil tým architektů Jakuba Našince, Aleše Kubalíka, Josefa Kociána a Veroniky Sávové.
Horáckou arénu podle návrhu ateliéru Chybík + Krištof budou tvořit dohromady čtyři objekty, z toho dva úplně nové. Největší bude samotná oválná aréna, která nabídne až 5 600 míst k sezení. Oproti současnému zimnímu stadionu ale půjde o multifunkční objekt, který bude moci sloužit jako hokejové kluziště s parametry pro extraligu, basketbalové hřiště nebo tenisový kurt, ale i jako výstavní prostor nebo koncertní síň. Na střechu arény zase nasedne venkovní běžecká dráha. V podzemí se navíc vybudují garáže. Hned vedle arény, směrem do Tolstého ulice, vyroste nový výškový objekt s tělocvičnou, prostory pro ubytování a fanshop. Budova dnešního zázemí a hala s malým kluzištěm na místě zůstanou, projdou pouze modernizací a vizuálně se sjednotí s budovami novými. Červenobílá fasáda arény bude provedena z perforovaného plechu představeného před zdivo, interiér se bude směrem ven otevírat díky stíněným oknům – podle architektů budou výhledy na město sloužit k lepší orientaci uvnitř budovy. Fyzicky pak objekty propojí venkovní pochozí plochy, opět v červené barvě, a propojovací chodby v podzemních podlažích. Další velká změna pak bude spočívat v tom, že se z Tolstého ulice stane městská třída se zklidněnou automobilovou dopravou. „Budova má také ambice stát se ikonou, tolik potřebnou k vybudování vztahu s městem, krajem a jeho občany“, dodávají architekti ze studia Chybík + Krištof.
Nová multifunkční aréna nebude mít pouze městský, ale celokrajský význam. Investorem je v současné době vedle města Jihlava i Kraj Vysočina a Národní sportovní agentura. V srpnu 2022 jihlavský magistrát uvedl, že se cenové nabídky firem na stavbu multifunkční arény pohybují mezi 1 900 000 000─2 250 000 000 korun.
AV
