Dívčí měšťanská škola byla na třídě Legionářů, mezi Langovým nájemním domem a budovou německé chlapecké školy, postavena v letech 1907–1908. Vyprojektoval ji městský stavitel Kajetán Malnati. Jeho první plány jsou datovány už rokem 1905, kdy vytvořil několik variantních skic, mezi nimiž pak vybírala obecní rada, která byla investorem stavby.
K výstavbě školy se přikročilo proto, že předchozí prostory dívčí měšťanky už kapacitně nedostačovaly, a tak hlavní architektův úkol spočíval v návrhu budovy, která bude počítat se stále se zvyšujícím počtem žákyň. Od počátku navrhovacího procesu bylo jasné, že škola bude postavena na půdorysu písmene T, tedy že na hlavní průčelí obracející se do ulice bude kolmo napojeno druhé křídlo směřující do dvora. Obě křídla byla řešena jako dvojtrakt, díky čemuž jsou jak třídy, tak chodba prosvětlené přirozeným světlem. Do přízemí architekt umístil byt školníka, místnost pro mateřskou školku a učebny, které se pak nacházely zejména ve třech patrech. Kapacita těch největších byla až 80 žákyň. Kolmé křídlo architekt zakončil tělocvičnou.
Ze čtyř předložených variantních návrhů se v jihlavském okresním archivu dochovaly tři. Liší se v řešení kolmého křídla, zejména v umístění tělocvičny. Obecní rada pro realizaci vybrala variantu B za předpokladu jejích drobných úprav. Souběžně s přípravou projektu dívčí školy Malnati navrhl také interiérové úpravy ve vedlejší chlapecké škole z let 1888–1889. Zednické práce pak vedl jihlavský stavitel Ignaz Lang.
Hlavní fasáda budovy, romanticky inspirovaná zaalpskou renesancí, je komponována symetricky. Její střední devítiosá část s výrazným středním neorenesančním štítem a portálem předstupuje před čáru budovy jako rizalit. Přízemí je bosované, v patrech se kolem oken a pod parapety nacházejí zdobné štukové rámce. Přísnou symetrii narušuje vjezd do dvora, nacházející se na levém kraji průčelí. Fasáda dvorního křídla je strohá, zajímavě však architekt ztvárnil tělocvičnu na jeho konci, kterou lze díky zdobnému štítu a nárožní střešní věžičce označit za novobarokní.
Škola byla otevřena v roce šedesátiletého výročí panování císaře Františka Josefa I., po kterém byla pojmenována. Z původní Dívčí měšťanské školy Františka Josefa I. se po rozpadu Rakouska-Uherska staly Masarykovy školy a od roku 1919 zde vedle německé dívčí školy fungovala první česká chlapecká obecná škola. První rekonstrukce budovy proběhla už v polovině 20. let, kdy bylo nutné opravit střechu a části fasády. K rozsáhlejším stavebním úpravám se přistoupilo v roce 1929. Šlo o změny v interiéru a drobné přístavky k tělocvičně. Od roku 1931 zde byla česká smíšená obecná škola, kterou po vzniku protektorátu opět nahradila německá dívčí škola. Po skončení druhé světové války prošla budova dalšími stavebními úpravami. Od roku 1961 se zde nachází střední průmyslová škola a jako místo vzdělávání tak budova slouží už více než 110 let.
TŠ