Základní školy Demlova a Březinova

   

Mezi nezbytné stavby občanské vybavenosti sídliště Březinky patřil i komplex budov pro dvě základní školy, který navrhl architekt Ctibor Seliga z ateliéru Jana Řídkého jihlavského Stavoprojektu. Seliga měl již nedávnou zkušenost s realizovaným návrhem jihlavské základní školy Seifertovy (ZDŠ Leninova), kde na projektu spolupracoval s Jiřím Herzánem.  Školní komplex pro Základní devítileté školy Semilucká I a II (dnes ZŠ Demlova na čp. 4178 a ZŠ Březinova na čp. 4765) Seliga pojal jako netypizovanou stavbu. Usadil ji na základě rozvrhu úvodní urbanistické studie a územního plánu z druhé poloviny šedesátých let k východnímu okraji sídliště do volné zeleně navazující na okolní krajinu. Areál se nachází v bezprostřední blízkosti rybníka a lesní krajiny s meandrující řekou, vedle cesty směřující k Helenínu. Umístění škol do přírodní krajiny a na páteřní pěší trasu, vedoucí přes celé sídliště bez kolize s autodopravou, se stalo stěžejním prvkem v pojetí celého projektu sídliště. Státní podnik Pozemní stavby Brno započal s výstavbou v roce 1973 a 1. září 1976 předal stavbu severně umístěné školy (Demlovy) do užívání. Zbytek školy (Březinova) slavnostně otevřel nové prostory přesně o rok později. Stavba celého areálu se vešla do 40 milionů korun.

Každá budova zahrnovala tři hlavní čtyřpodlažní učebnová křídla usazená na hřebínkovém půdorysu. Disponovala celkem 24 učebnami. Štítové zdi v průčelí učebních křídel prolamují lodžie v kabinetech učitelů. Na obě hlavní budovy navazoval jednopodlažní vstupní spojovací trakt se šatnami a kancelářemi ředitelství, prosklený velkoformátovými okny. Dvoupodlažní zadní trakt poskytl prostor pro odborné učebny, pro tělocvičnu, rozdělenou na dvě stejné části posuvnou zdí, a pro krytý bazén. V patře se nacházely kabinety učitelů a ochoz s galerií nad tělocvičnou. Nechyběla ani samostatná budova jídelny. Škola v mnoha parametrech neodpovídala běžné typové výstavbě školských zařízení. Třídy zde totiž oproti běžně koncipované dispozici s třídami po obou stranách chodby architekt umístil pouze na jižní straně a prostorné chodby ponechal s přímým osvětlením do dvorů. Ke straně severní umístil schodiště. Bazén prosadil Seliga navzdory projednanému projektu jako „speciální učebnu“. K raritám jeho projektu patřil i skleník napojený na učebnu biologie.

Bonusem areálu byl dostatek volných ploch a zeleně v okolí budov. Umožnilo to vybudovat velkorysé venkovní sportoviště s běžeckou dráhou a školní zahradu s ovocným sadem. Zelenou koncepci s vyloučením aut však nešťastně narušilo dočasně povolené staveniště a skladiště Pozemních staveb Jihlava mezi školou a Okružní ulicí, které postupně vystřídaly trvale umístěné objekty včetně typově fádního obchodu Lidl. Parkové prostranství před školami doplňuje pískovcové sousoší Tanec pionýrů od sochaře Josefa Kříže. V prostřední vstupní hale škol a v hale s bazénem se dodnes nacházejí velkoformátové nástěnné mozaiky.

JL

Literatura a ostatní zdroje 
Audioprůvodce

Další objekty na stezce