Raynochova vila

   

Vilu ve Dvořákově ulici si objednal roku 1880 kapitán Karel Raynoch s manželkou Leopoldinou. Projekt vily v prostorné zahradě vytvořil původně vojenský inženýr Michael Angelo Picchioni, který získal mnohé zkušenosti s navrhováním civilních staveb. Patrně i díky příslušnosti k armádě objednavatele tak mohl být pro projekt vybrán právě major Picchioni, v té době již přes dvacet let ve výslužbě. Stavbu provedl jihlavský stavitel Ignaz Lang.

Jelikož se stavební plány nedochovaly, nelze určit původní půdorysné rozvržení vily. Není tak ani jasné, zda a jakou měrou mohl do projektu invenčně přispět stavitel Ignaz Lang. Doklady o původní podobě vily jsou tak uchované pouze díky historické fotografii, která budovu zachycuje ze severozápadu, z dnešní Dvořákovy ulice. Ukazuje jednopatrovou novorenesanční stavbu s výrazně bosovaným přízemím a ve střední ose předstupujícím portikem, jenž na svých bosovaných sloupech vynáší balkon. Průčelí směřující do ulice pak ve středních osách akcentuje rizalit završený tympanonem.

Významnou změnou stavba prošla ve třicátých letech. Roku 1933 se majitelem vily stal městský lékař František Bláha. Ten společně se stavitelem Karlem Rejchrtem vypracoval projekt přestavby. Ze starého objektu při ní zbyla jen obvodová kostra tlustého zdiva. Novorenesanční vila se tak proměnila do podoby, jak ji známe dnes – do budovy očištěné od všech historizujících a dekorativních prvků. Z předstupujícího portiku se stal prosklený předsazený vchod, jinak se však základní kompoziční a hmotové rozvržení zachovalo, čímž vila získala novoklasicistní výraz. Adaptační práce se týkaly také interiéru, který se přizpůsobil novodobým požadavkům, a současně zařízení lékařské ordinace majitele Františka Bláhy. Do přízemí tedy autor přestavby umístil ordinaci s prostornou čekárnou, malými operačními sály a odpočívárnou, byt domovníka a pokoj pro hosty. Sklepní klenutý prostor se změnil na garáž a do celé budovy se zavedlo ústřední topení. První patro zůstalo určeno ryze pro obytné účely bez větších přestaveb. Rozsáhlou úpravou pak také prošla zahrada. Tu proměnil zahradní architekt Josef Vaněk v malý anglický park s květinovou zahradou, alpinem, ovocnými stromy, pařeništěm a bazénem.

Za protektorátu ve vile sídlil německý Červený kříž, který na území zahrady roku 1943 nechal postavit garáž. Po válce se do budovy přesunula mateřská škola, která zde funguje dodnes.

LVo

Literatura a ostatní zdroje 

Další objekty na stezce