Rodinný dům Jana Hortenského

   

Rodinný dům Jana Hortenského na nárožní parcele lemované ulicemi Jiráskovou a Hamerníkovou byl realizován v letech 1933−1934. V době, kdy ho třešťský architekt Augustin Třeček navrhoval, stálo v Jiráskově ulici už několik dalších staveb v puristickém duchu. Realizace rodinného domu proběhla poměrně rychle. Jan Hortenský pozemek koupil v létě 1933, projekt vznikl krátce po Vánocích téhož roku, hotová stavba se pak kolaudovala v polovině září 1934. Od koupi pozemku až po moment, kdy se dům stal oficiálně obyvatelným, uběhlo s odchylkou několika dní rovných 13 měsíců. Jan Hortenský tehdy výstavbu řídil na dálku, podnikal totiž v Ústí nad Labem, osobně ji dozoroval jeho zeť Pavel Vokáč.

Rodinný dům Jana Hortenského není příliš velký. Na dvou obytných podlažích se nacházel obývací pokoj s jídelnou, kuchyně, jedna ložnice, jeden pokoj – buď dětský, nebo k jinému využití – a koupelna. Charakterem se Augustin Třeček jistě záměrně přiblížil stále atraktivnímu purismu. K odvážnějšímu funkcionalismu, který stavby pojímá vzdušněji a více otevírá jejich interiér do okolního prostoru, tady nedošel. Architektura domu Jana Hortenského, složená z různě velkých kubických objemů, je stále poměrně klasická a drží se na úrovni umírněného modernismu. Nejzajímavěji na ní působí práce architekta s hmotovým rozložením. Každá kubická jednotka byla určena jednomu pokoji v přízemí a druhému v patře. Ve výsledku tak dům má velmi nepravidelný půdorys, který vznikl jejich seskládáním.

Dům Jana Hortenského je podsklepený, přízemí je vyhrazené hlavním obytným místnostem, patro pak ložnicím, podkroví je neobytné, prostor pod sedlovou střechou s nízkým hřebenem je ostatně příliš malý. Jaký pokoj se kde nachází, lze odhadnout i z ulice. Do Jiráskovy i Hamerníkovy se dům téměř vůbec neotevírá, jsou zde pouze malá okna technických, hygienických a skladových prostor. Do domu se vstupuje po několika schodech směrem z Jiráskovy ulice, do té směřuje také trakt, v němž se nachází schodišťová hala. Obývací pokoj má směrem do zahrady půlválcové zakončení. Augustin Třeček domu nedal žádné větší ani pásové okno, jak už to tehdy vyžadoval funkcionalistický styl. V tomto ohledu je dobré dům srovnat se sousední funkcionalistickou vilou s orientačním číslem 49, která vznikla o dva roky později podle návrhu brněnského architekta Bohuslava Fuchse.

Dnešní stav rodinného domu už neprozrazuje příliš o původním řešení fasád. Hmotový rozvrh ovšem zůstal beze změny. Fasády pojal Augustin Třeček poměrně jednoduše, byly pravděpodobně úplně hladké, ozvláštněné vlysy okolo oken a pod střechou.

AV

Literatura a ostatní zdroje 

Další objekty na stezce