Vítězslav Horn přišel do Jihlavy coby mladý lékař na počátku 20. let z Brna na místo primáře chirurgického oddělení v jihlavské nemocnici. Od začátku svého působení se aktivně zapojoval do sokolských a dalších společenských aktivit českého života ve městě. Jeho ženou se stala vnučka helenínského továrníka a filantropa Karla Löwa, Anna. V domě bydleli manželé se svými dvěma syny. Starší syn Vítězslav, který se stal také lékařem, sepsal své vzpomínky, kde popisuje i předválečný život v domě a v Jihlavě. Záhy po svém příchodu do Jihlavy se MUDr. Horn stal v nemocnici ředitelem a zasloužil se o nemalý rozvoj celého areálu. Působil také po smrti Karla Löwa jako předseda správní rady helenínského podniku. Pro své velkolepé plány si přizval architekty z Brna a Prahy, mezi nimi Bohuslava Fuchse nebo Karla Roštíka. Pro interiérové vybavení chirurgického pavilonu navázal spolupráci s brněnským architektem Bohumírem F. A. Čermákem, žákem profesora Otto Wagnera z vídeňské akademie, kterému svěřil také návrh vlastního domu. Rodinná vila Hornových vznikla na poměrně odlehlém konci města podél silnice vedoucí na Humpolec, v mírném svahu při Jiráskově ulici. Stavební práce realizoval jihlavský stavitel Heinrich Knorr.
Dům o čtyřech podlažích situoval architekt doprostřed zahrady, kde se kromě domu dodnes nachází zděná zastřešená pergola, na níž navazoval menší polokruhový bazén a písečný tenisový kurt. Vstupní průčelí odstupuje daleko od uliční linie do nitra zahrady. Na vstupní schodišťovou halu navazovaly v přízemí hlavní společenská místnost, jídelna a rozlehlá pracovna s knihovnou, ze kterých vedl přímý vstup na terasu do zahrady. Východní část přízemí zabírala kuchyně, spíž a malý pokojík pro služku. V patře se nacházely ložnice rodičů a dětí a hostinské pokoje se samostatnými koupelnami s mramorovým obkladem. Zálibu majitelů v automobilech prozrazovala dvojgaráž v suterénu. V suterénu byl dále také byt domovníka, prádelna standardně zůstávala na půdě v ustoupeném horním patře. Dům měl široký odvětrávací kanál kolem obvodových zdí a malý skleník, který ve válečných časech sloužil jako skrýš na potraviny. Ve své dispozici působí dům poněkud nepřehledně a složitě. Syn Vítězslava Horna dokonce zhodnotil funkce domu poměrně kriticky: „Dům prostě neposkytoval příliš soukromí (…), navíc byl náročný na údržbu po stránce personální i finanční.“ Přes tuto kritiku lze ale spatřit po hmotové a stylové stránce harmonicky vyváženou stavbu, vycházející z klasické symetrie, a přece s puristickým strohým uspořádáním fasád.
Za své české vlastenectví byl MUDr. Horn v září roku 1939 odveden gestapem a následně vězněn šest let, nejdéle v koncentračním táboře v Buchenwaldu. Anna Hornová s dětmi ve vile přečkala celé válečné období, kdy musela část domu poskytnout německým nájemníkům. Její choť Vítězslav válku v koncentračních táborech přežil a byl jedním z těch, kteří vypovídali v norimberských procesech. Nicméně v roce 1949 MUDr. Horna opět sesadili z pozice ředitele jihlavské nemocnice, tentokrát to udělali komunisté. V roce 1953 byl Hornovým dokonce zakázán pobyt v Jihlavě a rodina narychlo odešla do Brna. Jejich majetek byl zkonfiskován. V letech 1960–1961 proběhla adaptace vily na denní jesle s kapacitou pro 50 dětí. Po roce 1989 se majetek vrátil původním majitelům, kteří dům prodali, noví majitelé v 90. letech citlivě celý objekt zrekonstruovali. V současnosti sídlí ve vile firma KESAT.
JL
