Železniční viadukty

   

Železniční spojení přivedly do Jihlavy dvě společnosti, Rakouská severozápadní dráha (Österreichische Nordwestbahn – ÖNWB) a Českomoravská transverzální dráha (BMTB – Böhmisch-Mährische Transversalbahn). Transverzálka spojující Domažlice s Trenčianskou Teplou procházela především v západní části složitým terénem a na její výstavbě se podílela řada firem, jež měly s podobnými zakázkami zkušenosti. Úsek z Veselí nad Lužnicí do Jihlavy stavělo brněnské podnikatelství Redlichové a Berger, kteří realizovaly na tomto úseku všechny mosty. Namísto běžných železných konstrukcí u nich z ekonomických důvodů padla volba na zděné klenuté viadukty z lomového kamene, který se sice běžně používal na méně důležité stavby, ale svým charakterem zvlášť dobře zapadal do místní rozmanité krajiny.

Stavba čtyř mostů proběhla i přímo v Jihlavě, na spojce mezi stanicí Jihlava-město a hlavním nádražím. Základní kámen největšího z nich byl položen 6. dubna 1886, 26. října 1887 se uskutečnila poslední technická zkouška a 3. listopadu byl traťový úsek uveden do provozu. 164,85 metru dlouhý most tvoří devět kamenných oblouků o rozpětí 9 metrů a 50 metrů dlouhé pole příhradové konstrukce ve výšce 17 metrů nad hladinou řeky Jihlavy. Původní ocelovou konstrukci v roce 1972 nahradila konstrukce soudobá. V roce 2011 podalo územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Telči návrh na zapsání viaduktu na seznam kulturních památek. Podobný osmiobloukový kamenný most byl postaven také před hlavním jihlavským nádražím (49.4125278N, 15.5993556E). Další, původně příhradový a později nahrazený železobetonovým s plnostěnným ocelovým středním polem, přechází Havlíčkovu ulici (49.4106750N, 15.5928056E) a poslední most najdeme nad Pražskou ulicí (49.4047611N, 15.5863167E), kde ho rovněž nahradil novodobý most z železobetonu.

JZ

Literatura a ostatní zdroje 
Audioprůvodce

Další objekty na stezce