Přesnou podobu první rozhledny z roku 1854 neznáme, ačkoliv existovaly dokonce dva její návrhy, patrně však nerealizované podle plánu. Stavba vznikla z rozhodnutí městské rady v čele se starostou Peterem Ernstem Leupoldem von Löwenthal a stála 400 zlatých. Měla základnu z kamenného zdiva, v patře se nacházel taneční sál. Následovala asi třípatrová dřevěná věžovitá část s vyhlídkovými ochozy. Občerstvení zajišťoval do roku 1865 Alois Geibler. Šlo o vůbec první rozhlednu na Českomoravské vrchovině. V roce 1870 však po velké vichřici spadla.
Druhá rozhledna vznikla díky iniciativě jihlavského okrašlovacího spolku. V roce 1895 spolek požádal o stavební povolení městskou radu. Přípravy se však protáhly a teprve v roce 1907 byla druhá rozhledna realizována na stejném místě podle projektu městského stavitele Kajetána Malnatiho. Její podobu již známe; tyčila se do výšky 27,7 metrů jako osmiúhelníková dřevěná věž s ochozem. Kryla ji kuželová střecha, nesla ji mohutná podstava o průměru 6,5 metrů z kyklopského zdiva. Stavba stála 5600 korun. Její slavnostní otevření 1. září 1907 provázely bujaré oslavy a velký průvod lidí z Jihlavy v čele s radními a starostou Vinzenzem Inderkou. Slavnosti se zúčastnily i jihlavský střelecký, pěvecký a taneční sbor.
Zejména druhou rozhlednu jihlavští Němci pokládali za symbol svého místního jazykového ostrova. Nazývali ji dokonce strážní věž německého území před nepřáteli. 1. října 1940 však rozhledna vyhořela. Dodnes z ní zůstalo torzo spodní kamenné části.
JL
