Česká menšinová škola ve Stonařově

 
  • Název

    Česká menšinová škola ve Stonařově
    základní škola Stonařov
  • Adresa

    Stonařov 242, Jihlava
  • Datace

    1924–1925
  • Autor

  • Stezka

  • Kód

    88V
  • GPS

  • Typ

    Škola
  • Památková ochrana

    zahájeno řízení o prohlášení za kulturní památku

V časech nové Československé republiky narůstalo úsilí vybudovat ve Stonařově českou menšinovou školu. Od konce 18. století v obci působila pouze německá škola. Výuka v českém jazyce, zahájená až roku 1919, byla zprvu provozována podomně. Zvažovala se přestavba některého z domů v obci, později vznikl projekt jihlavského architekta Jaroslava Dufky, autora Legiodomu v Jihlavě, ovšem pro svou finanční nákladnost byl odmítnut. Změna nastala teprve roku 1923, kdy započala příprava stavby nové budovy podle projektu dodaného ministerstvem veřejných prací a revidovaného třebíčským stavitelem Jaroslavem Herzánem ze slavného stavitelského rodu. Samotná stavba nové české menšinové školy probíhala v letech 1924–1925 na pozemku poskytnutém obcí v její jižní části při hlavní cestě. V budově se vyučovalo od 6. 9. 1925, kdy byla škola předána k užívání, nicméně řádná kolaudace proběhla až 12. 1. 1927. Původně byla školou menšinovou obecnou, od roku 1927 i měšťanskou.

Hlavní objekt školy, vystavěný na čtvercovém půdorysném základu, je čtyřpodlažní, se dvěma užitnými nadzemními podlažími, částečně zahloubeným sklepem a podkrovím. Ze střechy vystupují trojúhelníkové vikýře osvětlující prostor podkroví. Původně střechu zakončovala dnes již neexistující věžička s přilbovitou stříškou. Fasádu domu člení plastické římsy a lizény, mezi přízemím a patrem ji doplňují oválné medailony. K hlavní budově se během výstavby připojil přístavek se služebním bytem na půdorysném základu ve tvaru T. Dispozičně se hlavní budova školy dělí do tří traktů, s plasticky zdůrazněným vstupem od západu. Do jižního traktu projektanti umístili učebny, do severního kabinety a toalety, střední trakt je užší, komunikační.

Česká menšinová škola fungovala ve Stonařově až do vzniku protektorátu Čechy a Morava. Školou prošla řada pedagogů, například učitel Jaroslav Chmela, krátce působící na měšťanských školách ve Stonařově a Štokách, od roku 1932 v chlapecké měšťanské škole v Jihlavě v Křížové ulici. V roce 1942 zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. Dodnes jej připomíná pamětní deska od sochaře Jaroslava Šlezingera v budově dnešní základní školy v Křížové ulici.

Během mobilizace československých vojsk na podzim roku 1938 se ve škole krátce ubytoval pluk dělostřelecké armády. Situace v obci se nadále vyhrocovala a v průběhu března 1939 se stupňovaly protesty a demonstrace proti české menšinové škole a českému obyvatelstvu. 13. srpna 1939 se během slavnostní návštěvy nacistického pohlavára Arthura Seyß-Inquarta otevřela nová německá měšťanská škola, provoz české obecné školy se přesunul do budovy hostince a školy měšťanské do Opatova. Na konci války budova školy sloužila střídavě jako lazaret, ubytovna pro dvě vojska a krátce i pro maďarské vyhnance z Banátu. V poválečných letech se zde opět obnovila školní výuka.

V letech 1989–1992 byla k hlavní budově školy přistavěna nová budova, do které se postupně přesunula veškerá výuka. V roce 2020 přibyla i nová sportovní hala podle projektu Ing. Milana Oplíštila. V současnosti nemá budova staré školy faktické využití, funguje pouze jako skladiště. Vedení městyse však plánuje budovu zrekonstruovat a zřídit v ní kuchyni a stravovací prostory. Od roku 2021 probíhá řízení Ministerstva kultury o prohlášení staré budovy školy za kulturní památku.

MS

Literatura a ostatní zdroje 

Další objekty na stezce