Budova dnešní Vysoké školy polytechnické Jihlava se původně nestavěla pro školské účely. Rozsáhlá budova, umístěná v bloku vymezeném ulicemi Tolstého, Tyršovou, Jiráskovou a autobusovým nádražím, byla v letech 1904 až 1906 postavena jako justiční palác. Monumentální historizující fasády k původnímu poslání budovy odkazují – výrazná bosáž, uplatněná nejen v přízemí, ale také na pilastrech vysokého řádu, má představovat sílu úřadu a je pro soudní budovy typická. Motiv bos se opakuje i v ostění oken, která v prvním patře navíc zdobí výrazné suprafenestry. Velmi podobné novobarokní státní budovy vznikaly ve stejné době i ve Vídni, odkud také pocházel autor paláce.
Parcela byla jako místo pro novou reprezentativní budovu vytipována už v 80. letech 19. století, kdy vznikal regulační plán města. Plán počítal s výstavbou reprezentativních budov na Špitálském předměstí, rozprostírajícím se mezi vlakovým nádražím a historickým centrem Jihlavy. První návrhy paláce pocházejí už z roku 1895, v prvních letech nového století se však dočkaly přepracování. Autorství projektu, podle kterého se nakonec stavělo, je připisováno pracovníku stavebního oddělení c. k. ministerstva vnitra ve Vídni inženýru Franzi Geilhoferovi (dříve mylně uváděn jako Friedrich). Jím podepsaný plán justičního paláce se dochoval v jihlavském okresním archivu. Palác navrhl vskutku velkolepě – křídla na půdorysu pětiúhelníku vytvářejí velký dvůr, do kterého je osově vložena další hmota.
Výstavbu, zahájenou na jaře roku 1904, provádělo pod občasným dozorem Franze Geilhofera a Gustava Schütze stavební konsorcium složené z jihlavských stavitelů Karla Wagnera, Ignaze Langa a Josefa Kubičky. Kolaudace proběhla v září roku 1906 a následně se sem nastěhoval nejen krajský soud a státní zastupitelství, ale například také berní nebo katastrální úřad. V části severního křídla budovy se pak nacházela věznice, která mohla pojmout přes dvě stě vězňů.
Jako sídlo justičních a dalších orgánů budova sloužila i v období první republiky. Za druhé světové války mělo v její části kanceláře gestapo. Na počátku 40. let zde proběhlo několik stavebních úprav. Po válce tu vedle justičních orgánů sídlilo i krajské velitelství Národní bezpečnosti, avšak pouze do roku 1960, kdy byla budova poskytnuta vysoké škole (původně pedagogickému institutu, později Vysoké škole zemědělské v Brně), pro kterou se v 60. letech budova upravovala. Výraznějším zásahem byla přístavba do dvora, kde vznikly nové učebny a dílny. V průběhu let se zde vystřídala řada různých škol i fakult, dnešní Vysoká škola polytechnická Jihlava zde sídlí od roku 2004. Budova někdejšího justičního paláce škole poskytla prostory vhodné jako učebny či kabinety, velká posluchárna však v dispozičním rozvržení stavby dlouho chyběla. Proto se v roce 2016 přistoupilo k přístavbě nového výukového centra, kterou vyprojektovali architekti ze studia Qarta architektura, Jiří Řezák, David Wittassek, Pavel Fanta a Lukáš Němeček.
Hlavní část projektu tvořila výstavba nové auly pro více než tři sta studentů na půdorysu trojúhelníku se zaoblenými rohy. Ze severu aula přiléhá k historické budově. Na fasádu z pohledového betonu architekti zavěsili bílou kovovou konstrukci, zamýšlenou jako slunolam, který stavbě dává specifický ráz. Pohledový beton se hojně uplatnil i v interiéru. Dále architekti zrekonstruovali křídlo bývalé věznice, na které se aula napojila, a ve dvoře k němu přistavěli výtah. Laťová konstrukce fasád u přístaveb ve dvoře je na první pohled odlišuje od staré novobarokní budovy.
TŠ