Architekt Tomáš Pilař vystudoval v roce 1987 Fakultu stavební VUT Brno, odkud pokračoval na pražskou Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. V magisterském programu zde absolvoval v roce 1994. VŠUP mu mimo jiné poskytla prostor pro navázání mezioborových kontaktů i rozšíření obzorů nad rámec jednostranně zaměřeného studia architektury. Mezi lety 1998–2000 působil jako externí pedagog na Fakultě architektury VUT ve svém rodném Brně. První realizace i profesní úspěchy přinesla Pilařovi 90. léta, v jejichž průběhu získal několik ocenění v soutěži Grand Prix obce architektů (například 1996 čestné uznání v kategorii interiér, architektonický design a drobná architektura za realizaci interiéru Společenského centra radnice v Brně). V této době často spolupracoval se svou manželkou Evou Pilařovou. V roce 1996 současně navázal zásadní spolupráci s Ladislavem Kubou, se kterým o dva roky později založil brněnský architektonický ateliér Kuba & Pilař architekti. V roce 1998 se autorské dvojici podařilo zvítězit v soutěži na knihovnu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která jí poprvé přinesla velkou realizovanou veřejnou zakázku. Od roku 2002, kdy byla Kubovi a Pilařovi udělena hlavní cena Grand Prix Obce architektů za realizaci budovy Fakulty chemicko-technologické a tělovýchovného zařízení Univerzity Pardubice, získali architekti množství dalších domácích i zahraničních nominací a ocenění (naposledy Architekt roku 2022) a bývají tak řazeni mezi nejvýraznější ateliéry současné české architektury.
Ateliér Kuba & Pilař má na svém kontě typologicky širokou škálu realizací, od sakrálních staveb přes památníky, rodinné a bytové domy až po obchodní centra a budovy vysokých škol lokalizovaných po celé republice. V jeho stavbách se snoubí odkaz československé předválečné architektury s impulzy současné světové tvorby, jak je reprezentuje například Švýcar Peter Zumthor. Architekti se dlouhodobě vydávají cestou minimalistické estetiky, která však nevzniká na úkor výtvarného rozměru staveb. V tvorbě Kuby a Pilaře hraje důležitou roli detail, který zhmotňuje umělecký záměr v prostoru, kontextuální začlenění objektu do urbanistického celku i otisk vnitřního obsahu stavby v její vizuální podobě. Z materiálového hlediska architekti pracují především s pohledovým betonem, který často doplňují o dřevěné, skleněné či kovové prvky. Výsledkem jsou čisté, pravdivé, neokázalé, a přesto monumentální a silně působivé stavby přirozeně vstupující do prostředí českých měst i vesnic.
AB
