Moritz Hinträger se narodil roku 1831 v městečku Žinkovy v dnešním Plzeňském kraji. Krátké studium architektury na pražské technice si rozšířil ve Vídni, kde absolvoval u Augusta Sicard von Sicardsburg na Akademii výtvarných umění. Paralelně od roku 1850 pracoval jako stavební inženýr pro dráhy, později se stal stavebním ředitelem ve vídeňské Union-Baugesellschaft. Samostatně podnikat začal až roku 1874, ve svých 43 letech. Plány mnohých realizací připravoval společně s dalším vídeňským architektem Heinrichem Clausem, s nímž v letech 1888–1889 vyprojektoval i jihlavskou chlapeckou školu v ulici Jana Masaryka. Už od počátku 80. let také spolupracoval se svým synem Karlem, který vystudoval architekturu na vídeňské technice. Od roku 1883 měli spolu architektonickou kancelář, která se zaměřovala na navrhování veřejných budov.
Přestože se Moritz Hinträger v počátcích tvorby specializoval na železniční stavby, jádro jeho tvorby spočívá v reprezentativních veřejných budovách, stavěných zejména v novorenesančním stylu. Se svými spolupracovníky navrhl v posledních čtyřech dekádách 19. století řadu takových budov nejen pro Vídeň, ale také pro mnohá další města v habsburské monarchii. K zakázkám se nejprve dostával zejména výhrami v architektonických soutěžích, později na doporučení. Šlo zejména o školy, radnice, banky, ale také hotely či obchodní domy. V kontextu Čech a Moravy byl Moritz Hinträger obzvláště činný v Šumperku, kde navrhl vilu, Seidlův palác a školu. Vedle Jihlavy navrhl další školní budovy také pro Českou Lípu, Nový Jičín či Svitavy. Jako autoři školních budov byli Hinträger a jeho spolupracovníci úspěšní zejména proto, že je navrhovali s důrazem na dobrou dostupnost všech tříd a hladký provoz. Jejich fasády byly snad bez výjimky ztvárněny v intencích novorenesance, která podle tehdejších měřítek nejlépe odpovídala důstojnosti a výjimečnosti budovy s posláním vzdělávat. Od plastické italsky i francouzsky orientované novorenesance, inspirované architekturou svého učitele Siccardsburga, Hinträger v 90. letech 19. století dospěl k většímu dekorativismu, patrnému například na radnici v Krnově. Zemřel v italském Bolzanu ve věku 78 let.
TŠ