Život i profesní působení architekta Ladislava Kuby jsou úzce spjaty s Brnem – po maturitě na gymnáziu v Křenové ulici se rozhodl pro studium na Fakultě architektury VUT v Brně, které zakončil roku 1986. Odtud sice pokračoval na pražskou AVU, kde v roce 1990 absolvoval Školu architektury u profesora Emila Přikryla, na svou brněnskou alma mater se však vrátil jako pedagog v roce 1995 a mezi lety 2000 a 2001. V 90. letech samostatně působil např. v oblasti výstavní tvorby, především ve spolupráci s brněnským počítačovým veletrhem INVEX. V roce 1996 začal spolupracovat s Tomášem Pilařem, se kterým o dva roky později spoluzaložil architektonický ateliér Kuba & Pilař architekti, taktéž se základnou v jihomoravské metropoli. Jejich prvním velkým úspěchem se v roce 1998 stalo vítězství v soutěži na knihovnu Filozofické fakulty MU v Brně, které přerostlo v první realizovanou veřejnou zakázku. Od roku 2002, kdy byla architektům udělena hlavní cena Grand Prix Obce architektů za realizaci budovy Fakulty chemicko-technologické a tělovýchovného zařízení Univerzity Pardubice, získali Kuba a Pilař množství dalších domácích i zahraničních nominací a ocenění (naposledy Architekt roku 2022) a bývají tak řazeni mezi nejvýraznější ateliéry současné české architektury.
Ateliér Kuba & Pilař má na svém kontě typologicky širokou škálu realizací, od sakrálních staveb přes památníky, rodinné a bytové domy až po obchodní centra a budovy vysokých škol lokalizovaných po celé republice. V jeho stavbách se snoubí odkaz československé předválečné architektury s impulzy současné světové tvorby, jak jsou reprezentovány např. v díle Švýcara Petera Zumthorna. Architekti se dlouhodobě vydávají cestou minimalistické estetiky, která však nevzniká na úkor výtvarného rozměru staveb. V tvorbě Kuby a Pilaře hrají důležitou roli detail, který zhmotňuje umělecký záměr v prostoru, kontextuální začlenění celého objektu do urbanistického celku i proniknutí vnitřního obsahu stavby do její vizuální podoby. Z materiálového hlediska architekti pracují především s pohledovým betonem, který často doplňují o dřevěné, skleněné či kovové prvky. Výsledkem jsou čisté a pravdivé, neokázalé, a přesto monumentální a silně působivé stavby přirozeně vstupující do prostředí českých měst i vesnic.
AB