Heinrich Eduard Friedrich Claus se narodil roku 1835 v Halberstadtu, nacházejícím se tehdy v pruském království. Jeho otec byl truhlář a stejné povolání vykonávali i Heinrichovi dva bratři. On ale v rodinné tradici nepokračoval a vystudoval architekturu, patrně na některé z německých vysokých škol. Už jako vystudovaný architekt se v první půli 60. let 19. století přestěhoval do Vídně, kde nejprve pracoval v ateliéru Karla Tietze. Podílel se zde mimo jiné na projektování reprezentativních obytných budov stavěných u příležitosti světové výstavy, která se ve Vídni konala v roce 1873. Do příprav této výstavy se Claus nezapojil pouze v roli architekta, ale také designéra, jelikož pro ni navrhl několik dekorativních předmětů jako lustry či zdobné nástolce.
Nabyté zkušenosti s projektováním reprezentativních staveb mohl už o rok později zúročit ve vlastní architektonické kanceláři, kterou založil společně s kolegou z Tietzova ateliéru Josefem Grossem. Jejich historizující, většinou novorenesanční obytné a obchodní domy lze najít zejména při vídeňské Ringstrasse. Přestože zde většinou uplatnili klasické tvarosloví, jako je diamantová rustika, prolamované suprafenestry, korintské i ionské pilastry či polosloupy doplněné někdy o rostlinný i figurální dekor, v řešení obchodních parterů s velkými prosklenými výlohami dokázali být velmi novátorští.
Není jisté, za jakých okolností se Heinrich Claus s Josefem Grossem rozešel, nicméně od roku 1883 již spolupracoval s jiným vídeňským architektem a svým blízkým přítelem Moritzem Hinträgerem. Společně vyprojektovali řadu obytných a zejména veřejných novorenesančních budov po celé rakousko-uherské monarchii, včetně Čech. Jsou autory školních budov ve Svitavách, Novém Jičíně i Jihlavě. Zdejší německá chlapecká škola, dokončená roku 1889, byla jedním z posledních Clausových projektů. Roku 1892 totiž ve věku pouhých 58 let náhle zemřel. Je pochován ve Vídni.TŠ
