Ctibor Seliga se narodil v roce 1934 v Košicích. Většinu života však prožil v Jihlavě. V roce 1960 absolvoval Fakultu architektury VUT v Brně, zde potkal i svoji manželku, pocházející z Třeště. Mezi lety 1960–1961 působil ve Stavoprojektu Prešov. Následovala půlroční vojna, po které se usadil v Jihlavě, kde se v letech 1961–1965 věnoval pedagogické činnosti na stavební škole. Od roku 1965 byl deset let zaměstnancem Stavoprojektu Brno – závod Jihlava. Ve Stavoprojektu se stal hlavním architektem pro okres Znojmo. Poté v letech 1987–1989 působil v družstevním projektovém ateliéru Drupos Brno – ateliér Jihlava a mezi roky 1989–1992 pracoval ve stavebním bytovém družstvu Rozkvět Jihlava. V letech 1992–2012 projektoval na volné noze.
Kariéru Ctibora Seligy tvoří téměř padesát let projekční praxe v bytové a občanské výstavbě. Jeho práce obnáší projekty v Jihlavě, Praze, Žďáru nad Sázavou, Třešti nebo Pelhřimově. Do portfolia Seligova působení v Jihlavě patří budova základní školy Demlova a Březinova, spolu s Jiřím Herzánem pak navrhl základní školu Seifertova (dříve Leninova). Z obytných celků v Jihlavě se podílel na sídlišti Jihlava-jih a na Královském Vršku, spolu s Jiřím Herzánem a Zdeňkem Grycem. Dále zpracoval soubor atypické cihelné zástavby pro sídliště Na Dolech (1979) na ulicích Olbrachtova, Vančurova a Kainarova. Mezi Seligovy projekty lze zařadit zimní stadion ve Znojmě (1967–1980), kde se však vlivem průtahů svépomocné stavby bohužel konečná realizace odklonila od kvalitnějšího Seligova návrhu (1966). Pro Znojmo zpracoval i územní plány sídlišť. Ta, která se stavěla podle jeho projektů, se zakládala na geometrické síti v uzavřené formě. Jejich značná část patří do období od první poloviny 60. let až po sklonek let 80. Pro Třešť Seliga zpracoval návrh Domu odívání a také obytné prostory. Pro sídliště Homolka v Praze 5 navrhl občanskou vybavenost.
Komplex Základní devítileté školy Semilucká I a II v Jihlavě (dnes ZŠ Demlova na čp. 4178 a ZŠ Březinova na čp. 4765) pojal Seliga jako netypizovanou stavbu. Na základě urbanistické osnovy sídliště Březinovy Sady (původně Antonína Zápotockého) od architekta Zdeňka Gryce ji usadil k východnímu okraji tohoto obytného celku, do volné zeleně navazující na okolní krajinu. Škola se otevřela v roce 1976.
Jako architekt se Seliga podílel na výběru uměleckých prvků. V Jihlavě k nim patřila například kašna před vstupem do administrativní budovy státního statku (1988) na ulici Telečská nebo sousoší Tanec (1978) před komplexem základních škol Demlova a Otokara Březiny. Ve Znojmě nechal umístit reliéf na obchodní středisko sídliště Pražská (1974) nebo sousoší Rodiny před obchodní středisko (1977). Z celkového výčtu aktivit a prací Ctibora Seligy je patrné, že architektův záběr byl velice pestrý a že svými projekty významně přispěl k podobě nejen dnešní Jihlavy.
FV