Oldřich Hurych se narodil 19. 10. 1907 v Telči v rodině železničáře (průvodčího vlaků) Emanuela Hurycha (narozen 26. 7. 1878, Ottnang, Horní Rakousko) a Marie, rozené Procházkové (narozena 9. 10. 1882, Puklice, okres Jihlava). Měl čtyři sourozence; starší sestru Boženu (narozena 26. 8. 1906, Puklice) a mladší bratry Otta (narozen 3. 7. 1910, Telč), Bohuslava (narozen 19. 11. 1913, Telč) a Emanuela (narozen 25. 5. 1915). Hurychovi bydleli nejprve v Telči-Podolí čp. 171 (dnes Staňkova 171). Při sčítání lidu v roce 1921 jsou uvedeni na adrese Telč-Podolí, Furchova 26, od roku 1932 bydlela rodina v Hradecké ulici 6. Domovsky příslušní byli do obce Struhy (dnes místní část obce Čachovice) v okrese Mladá Boleslav.
Po maturitě na státní reálce v Telči v roce 1925 studoval Oldřich Hurych na Vysoké škole inženýrského stavitelství ČVUT v Praze. Od roku 1930 byl asistentem v geodetickém ústavu téže školy, který vedl telčský rodák profesor Jaroslav Pantoflíček (narozen 25. 3. 1875, Telč, zemřel 10. 1. 1951, Telč). Ve 30. letech Hurych působil na Slovensku ve Velké Bytči (dnes místní část Bytče), kde projektoval a stavěl most přes řeku Váh. Po vzniku Slovenského státu se v roce 1939 vrátil do Čech. Ve druhé polovině roku 1939 a poté od června 1945 do roku 1948 pracoval jako vedoucí stavebního dozoru na stavbě dálničního mostu přes řeku Želivku u Píště na katastru obce Vojslavice. Most se dnes skrývá pod konstrukcí nového dálničního mostu postaveného v letech 1972–1979.
Patrně za války se Hurych oženil se Zdenkou Procházkovou, původem rovněž z Telče (narozena 7. 11. 1908), s níž měl dva syny, Zdeňka (narozen 1941) a Jiřího (narozen 1944). Od roku 1949 působil jako vedoucí silničního a mostního oddělení technického referátu Krajského národního výboru v Jihlavě. Hurychovi bydleli v novostavbě bytového domu ve Wolkerově ulici 43, postaveného podle projektu architekta Cesara Grimmicha. Od roku 1958 působil Hurych v Praze jako vedoucí projektové správy v podniku Stavby silnic a železnic.
Pro Jihlavu zajišťoval realizaci dvou nových silničních mostů, Znojemského, který překlenul údolí Koželužského potoka (1950–1953), a nového Brněnského mostu přes řeku Jihlávku (1953–1956). Pro Brněnský most vypracoval projekt a následně zajistil jeho realizaci. V případě Znojemského mostu, nazývaného v době výstavby jako most u Žampacha (podle majitele usedlosti v jeho sousedství), prováděl stavební dozor a navrhoval úpravy projektu vypracovaného v roce 1948 Ing. Viktorem Černým z Brna. Šlo o průkopnické stavby, protože šlo o jedny z prvních mostů u nás s konstrukcí z předpjatého betonu. V následujících letech nepochybně Hurych projektoval další mostní stavby. Doložit se však podařilo zatím pouze jeho účast při realizaci silničních mostů ve Stříbře (1959) a ve Vokově (místní část obce Třebeň) u Chebu (1964).
V letech 1964–1967 prováděl stavební dozor na stavbě dvou významných mostů přes řeku Eufrat u města Deir ez-Zor v Sýrii a v letech 1971–1973 pracoval pro Francii jako technický expert při stavbě mostů v Alžíru. Ani tuto jeho činnost se však zatím nepodařilo doložit archivními prameny.
PD