Zdeněk Gryc se narodil 15. 5. 1934 do úřednické rodiny v Brně. Po složení maturitní zkoušky na gymnáziu v Brně-Židenicích nastoupil na Fakultu architektury a pozemního stavitelství brněnského Vysokého učení technického (VUT), kde studoval u Bedřicha Rozehnala a navštěvoval přednášky Bohuslava Fuchse. Už od roku 1958, kdy na VUT promoval, však pracuje v Jihlavě a stává se jednou z nejvýraznějších osobností jihlavské architektury druhé poloviny 20. století. Po studiu ho nejprve zaměstnal Agroprojekt Jihlava, a to na pouhé dva roky. Od roku 1960 se na dlouhou dobu stal jeho pracovištěm jihlavský Stavoprojekt, ve kterém působil až do roku 1991, několik let jako vedoucí ateliéru. Po faktickém rozpadu Stavoprojektu se Zdeněk Gryc neúspěšně hlásil na pozici vedoucího jihlavského stavebního úřadu a v roce 1992 krátce pracoval pro jihlavskou stavební firmu Stapos. Téhož roku odešel do předčasného důchodu.
Důležité postavení v Grycově architektonickém portfoliu mají sídliště, včetně největšího jihlavského panelového obytného celku, Březinových Sadů. Návrhům obytných čtvrtí se věnoval velmi důkladně, vždy se snažil zdokumentovat původní krajinu a navrhované stavby do ní co nejlépe vkomponovat. Také kladl důraz na zachování co největší míry zeleně. Neméně významné jsou v jeho díle velké administrativní budovy, z nichž kvalitativně vyniká jihlavské sídlo OV KSČ a z něj odvozená stavba téže funkce ve Žďáru nad Sázavou. Oba sekretariáty tvoří vysoká administrativní budova a jí předsazené nízké křídlo vynesené skeletovou konstrukcí. Na rozdíl od většiny staveb v sídlištích, jejichž podobu svazovalo nucené využití panelové technologie, lze v těchto realizacích zřetelně číst poučení funkcionalismem. Kombinace světlé omítky a keramického obkladu v hnědočervených odstínech, kterou zde architekt zvolil, je pro Grycovy stavby velmi typická. Použil ji už u své první velké realizace, kterou byla přístavba budovy ONV v Třebíči.
Architekt Gryc se zabýval také rekonstrukcemi, je mimo jiné autorem ceněné adaptace restaurace Sklípek na Masarykově náměstí. V duchu tvorby svého učitele Bedřicha Rozehnala vyprojektoval také několik menších zdravotnických zařízení. Z Grycových nerealizovaných projektů je třeba uvést soutěžní studii jihlavského krematoria z roku 1967. Zasadil je do velkorysé krajinné koncepce s motivem latinského kříže. V rámci návrhů pro jihlavské historické jádro se zasazoval o zachování Kreclu na náměstí.
TŠ
