Emilian (také Emil) Eysank von Marienfeld (také Marienfels), nar. 10. 5. 1840, po skončení vojenské kariéry roku 1872 zahájil studium Vojenské technické vysoké školy ve Vídni, kterou ukončil s titulem stavební inženýr. Už roku 1876 nastoupil do služeb c. k. privátní Vorarlberg-Bahn, provozní ředitelství Feldkirch, oddělení V. (údržba dráhy), kde zastával funkci přednosty správy tratí. V této funkci byl roku 1880 jmenován vrchním inženýrem. Po přeložení k Vrchnímu úřadu železničního provozu Innsbruck roku 1884 byl jmenován přednostou Stavební správy Bregenz, podílející se na stavbě legendární horské dráhy Arlbergbahn. Roku 1886 se dočkal opětného přeložení, tentokrát na Generální ředitelství Císařsko-královské státní dráhy (kaiserlich-königliche Staatsbahnen, kkStB) ve Vídni do funkce zástupce přednosty oddělení 2/c (vrchní a budovní stavba), kde jako přednosta oddělení působil Friedrich Setz. Za zásluhy o výstavbu c. k. státních drah obdržel Eysank von Marienfeld 11. 12. 1889 od císaře titul říšského stavebního rady.
Jako architekt v letech 1886 až 1896 podepisoval výkresy, tzv. normálie, staveb budov mnoha rakouských drah a místních drah, například pro rozsáhlou síť místních drah v dnešním Slovinsku a Kraňsku – Dolnokraňské místní dráhy (Unterkrainerbahn, UKB) či Českomoravské transverzální dráhy (Böhmisch-Mährische Transversalbahn, BMTB). V letech 1890 až 1896 působil na Generálním ředitelství Císařsko-královské státní dráhy jako přednosta oddělení 2/c (budovní stavby). Po vzniku c. k. ministerstva železnic byl ve Vídni roku 1896 jmenován vrchním stavebním radou – zástupcem přednosty departementu 19 (vrchní a budovní stavba). Emilian Eysank zemřel náhle dne 11. záři 1897 ve své kanceláři v ministerstvu železnic c. k. po návratu z dovolené.
FK
