Friedrich Setz se narodil do protestantské rodiny stavebního mistra v Sedmihradsku. Studoval na polytechnickém institutu ve Vídni, poté pokračoval pod jménem Samuel Setz studiem inženýrské vědy na polytechnické škole v Mnichově v letech 1859–1860 a studiem architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni v letech 1860–1862. Jako soukromý architekt a stavitel pracoval ve Vídni v letech 1863–1871. Rokem 1871 vstupuje do služeb Uherské východní dráhy (Ungarische Ostbahn) jako zástupce, později přednosta oddělení III, projektování pozemních staveb u Stavebního ředitelství v Pešti, kde realizoval výkresy, tzv. normálie, budovních staveb Uherské východní dráhy. Normálie, jako typizovaný architektonický plán pro stavbu provozní železniční budovy, si dle potřeby upravoval pro lokality.
Od 1. 9. 1874 přestupuje Setz do služeb c. k. Generální inspekce rakouských drah jako vrchní inženýr a architekt. V letech 1876–1885 jej zaměstnává c. k. Ředitelství pro státní stavby železniční, pracuje tu jako přednosta kanceláře projektování pozemních staveb (realizoval budovní výkresy-normálie pro tratě Rakovník–Protivín, Valšov–Rýmařov, Milotice nad Opavou–Vrbno pod Pradědem atd.). Roku 1882 přešel na Generální ředitelství Císařsko-královské státní dráhy (kaiserlich-königliche Staatsbahnen, kkStB). Působil tam do roku 1889 jako přednosta oddělení 2/c pozemních staveb pro stavbu Arlbergbahn. Od roku 1885 se zabýval projektovými úkoly budovní stavby Haličské transverzální dráhy a Českomoravské transverzální dráhy, kde byl jeho zástupcem vrchní inženýr Emilian Eysank von Marienfeld. V tomto období vznikly plány pro železniční stanici Jihlava-město a související budovy, jako je výpravní budova, budova vodárny a přístavba služebních bytů, rotunda pro lokomotivy, staniční skladiště zboží či jednoduchý a dvojitý strážní domek.
Roku 1892 Setz obdržel od císaře titul vrchní stavební rada. Během let 1890–1895 pracoval opět na c. k. ředitelství pro státní stavby železniční (veden pod c. k. ministerstvem obchodu) jako přednosta oddělení budovní stavby. Od 1. 7. 1895 odchází z činné železniční služby s čestnou funkcí centrálního inspektora Generální ředitelské rady na c. k. ministerstvu obchodu ve Vídni. Za zásluhy o budovní výstavbu c. k. státních drah a o Arlberskou železnici mu byl 11. 12. 1889 udělen Rytířský kříž Františka Josefa.
Mimo projektování železničních budov se vrchní inženýr a vrchní inspektor Friedrich Setz v letech 1883 až 1901 v rámci civilní architektury věnoval veřejným zakázkám od c. k. Ministerstva pošt a telegrafů. Navrhl pro ně 26 poštovních budov v Předlitavsku. Jeho významnými architektonickými objekty se staly poštovní budovy pro Lvov (Halič), Olomouc, Štýrský Hradec, Terst, Černovice (Bukovina), Jablonec nad Nisou, Karlovy Vary, roku 1901 se zasloužil o plány na přestavbu hlavní pošty v Praze. V roce 1902 obdržel titul dvorního rady a v roce 1905 odešel do důchodu.
RC
