Architekt Konrad Weigner se narodil jako první ze sedmi dětí Konrada Weignera, kamenického mistra z Jihlavy (nar. 14. 11. 1853, Jihlava, zemřel 7. 4. 1924) a Marie (nar. 25.3. 1863, Jihlava, rozená Weber). Rodina žila a působila v Jihlavě, v ulici Na Valech. Konrad (mladší) si vzal Fanny (Františku, nar. 1. 5. 1896, Šternberk, rozená Honisch). Podle záznamu v matrice spolu měli syna Konrada (nar. 1922) a dcery Hanelore (nar. 1926) a Margitu (nar. 1929). Archivní dokumenty pak v roce 1931 hovoří o synu Kurtovi (8 let), synu Janovi (5 let) a dceři Markétě (2 roky). Do dokončení vlastní vily Konrada Weignera žila rodina na adrese Na Valech 10, kam byly architektovi adresovány dopisy v souvislosti se stavbou domu v Telečské 36.
O jeho vyučení nic nevíme. Působil jako stavitel v Jihlavě, kde se jeho jméno spojuje zejména s projekty rodinných a vilových domů v rozvíjejících se předměstích, zvláště pak na předměstí Panenském (respektive Matičním). Zde ve 20. a 30. letech vyprojektoval několik bloků řadových domů pro dělnické bytové družstvo Gemeinnützige Arbeiter-Bau & Wohnung-Genesenschaft. Tyto dvoupodlažní domy Weigner koncipoval jako bydlení pro dvě rodiny, každé z nich připadlo jedno patro. Často tak šlo o malé byty pouze o jednom pokoji a kuchyni. Takové Weigner postavil v ulicích Seifertova (čp. 1743, 1748, 1749 a 1750), Wolkerova (čp. 1744, 1745, 1746, 1747, 1751 a 1752), Telečská (čp. 1826, 1763, 1764 a 1766) či Bratří Čapků (čp. 1828 a 1829). Mnohé z těchto domů prošly přestavbou. Ve stejné době, zejména ke konci 20. a na začátku 30. let, stavěl rodinné domy pro soukromé objednavatele, například pro dr. Josefa Hoschka v ulici Bratří Čapků čp. 1833 nebo pro Maxe Kohnsteina v ulici Telečská čp. 1727. Druhá zmíněná vila sousedí s dalšími dvěma Weignerovými projekty, které pro soukromý charakter objednávky vybočují z typizované řadové zástavby Panenského předměstí. Tyto tři vily, včetně architektova o poznání subtilnějšího a elegantnějšího vlastního domu (čp. 1726), mají ve srovnání s menšími domy mnohem více městský charakter.
Weignerovy projekty sice zůstávají v rámci architektonických kvalit spíše konzervativní, v hojnosti zástavby na Panenském předměstí se však architekt zásadně podílel na rozvoji urbanistického konceptu zahradního města v jihlavských čtvrtích za bývalými hradbami.
Byl členem krajského vedení NSDAP a pro svou politickou příslušnost byl na konci druhé světové války spolu s dalšími 18 jihlavskými Němci zastřelen. Rozsudek partyzánského soudu, který zasedal v domě ve Dvořákově ulici čp. 1927, upraveném v roce 1928 samotným Weignerem, byl vykonán 7. června v lese nedaleko obce Rančířov jižně od Jihlavy. Je pohřben v rodinné hrobce na jihlavském hřbitově, spolu se svým otcem, matkou, manželkou a bratrem Adolfem, který byl polním maršálem a zemřel v roce 1942.
EŠ