Architekt a stavitel Rudolf Janko se narodil roku 1891 v Dobroníně, v obci poblíž Jihlavy, do rodiny zemědělce Johanna Janka a jeho ženy Anny, rozené Rippel. Narodil se jako třetí z pěti dětí. Rok 1926 byl pro Janka v mnohém zlomový, oženil se s Annou Neugebauer pocházející z Lanškrouna. Společně se přestěhovali do Bedřichova u Jihlavy a Janko dle matričního záznamu v témže roce dokonce vystoupil z katolické církve. O dva roky později se jim narodila dcera Anita. Pro svou rodinu Janko roku 1928 navrhl a postavil vilu se strmými sedlovými střechami v tradičním tvarosloví, kterou bychom dnes nalezli v Halounově ulici 6.
Do rodinného domu si Rudolf Janko navrhl i prostory pro svou architektonickou a stavební kancelář, kterou do Bedřichova přesunul z vedlejšího Pávova. Ta právě v období po polovině 20. let do roku 1939 značně přispěla k rozrůstání obce zástavbou rodinných obytných domů. Nejčastěji jednopodlažní a dvoupodlažní domy architekt Janko navrhoval v prostém tradicionalistickém duchu, se sedlovou střechou, kamennou podestou a předsazeným krytým vstupem do domu. Jednoduchý výraz stavby často obohacoval jemným tradičním dekorem. Velký díl jeho stavitelské činnosti představují drobné adaptační práce právě na rodinných domech, zejména přístavby a nástavby nových pater. Mimoto je ale také autorem návrhu dnes již zaniklé zbrojnice pro sbor českých dobrovolných hasičů v Bedřichově (1937) a jako prováděcí stavitel je doložen u budovy bedřichovského obecního domu (1930). Jeho návrhy původně vypracoval sám Janko, nakonec je však nahradily plány jiného bedřichovského architekta a stavitele Johanna Schindlera.
Za nejvýraznější realizaci Rudolfa Janka můžeme považovat mlýnskou a obytnou budovu manželů Nekolových (1934), která ukazuje, že architekt dokázal reagovat na požadavky svých objednavatelů. V této stavbě zcela opustil tradiční výraz fasád a zaměřil se na funkci budovy, kterou se mu díky zvolenému puristickému výrazu podařilo propsat navenek. Současně jde také o stavbu, která neprošla žádnými výraznými pozdějšími zásahy – rodinné domy dle Jankových plánů jsou dnes často k nepoznání přestavěné.
Přestože je rodina Rudolfa Janka v úředních dokumentech vedena jako německá, svou architektonickou praxi přizpůsobil pro české prostředí. Ve stavebních plánech dle objednavatele a jeho národnostní identifikace užíval českého nebo německého jazyka a pro tyto případy měl i jazykově odlišená razítka své projekční kanceláře.
Architekt Janko stále zůstává nepříliš probádanou osobností. Zde představujeme pouze zlomek jeho tvorby vymezené územím bývalého Bedřichova u Jihlavy. Dosud rovněž neznáme jeho poválečné osudy.
LVo