Josef Rosenberg se narodil v Jilemnici do rodiny místního stavitele, kde měl domovské právo až do roku 1874. Po studiu reálek v Hradci Králové a v Liberci vstoupil do hutnických a strojírenských závodů ve Frankfurtu nad Odrou v Německu. Poté přešel do stavitelských kanceláří ve Vídni, v Praze i Hradci Králové. Po návratu do Prahy přijal místo v továrně firmy Novák & Jahn, kde začínal při stavbě náchodského pivovaru. Roku 1873 složil stavitelskou zkoušku u místodržitelství, následně 19. 5. 1874 požádal o založení koncese v Jihlavě, kde pak také vedl vlastní kancelář. K této době se váže návrh fasády dívčí zdravotní školy na Husově ulici, vystavěné v roce 1875. Josef Rosenberg uzavřel církevní sňatek s Annou (nar. 1856), roz. Wybíral, dne 15. 9. 1874 v Rančířově u Jihlavy a dne 15. 7. 1876 se jim narodil syn Viktor, kterého pak nechali pokřtít v kostele sv. Jakuba.
V Jihlavě provozoval kancelář pod názvem Technická kancelář pro pivovary a sladovny J. Rosenberg, pivovarský inženýr a městský stavitel v Jihlavě, nicméně po přesídlení do Prahy roku 1888 změnil název na Technická kancelář pro pivovarství, stavitel J. Rosenberg Praha – Královské Vinohrady.
Prosadil se v ostré domácí konkurenci coby projektant a stavitel pivovarů, kterých provedl celkem 106, a to nejen v Čechách a na Moravě, ale také v Horním a Dolním Rakousku, ve Štýrsku, Korutanech, Tyrolsku, Haliči, Uhrách, Slavonii, Bosně, Srbsku, Itálii, Německu a v Malé Asii. Navrhoval a prováděl zejména budovy chladného hospodářství pivovarů – spilky, sklepy, především však nadzemní, tzv. americké lednice, jejichž konstrukci s izolační vrstvou si dal patentovat. Jde o unikátní systém nadzemních sklepů. Prostřední z nich, naplněný ledem, ochlazoval místnosti s pivními sudy po stranách. Rosenberg projektoval také sladovny, hvozdy dle anglického způsobu dvoulískové či třílískové, zařízení k sedlání sudů, ventilační způsoby větrání humen a sklepů nebo humna o prolomených pasech chránící proti plísním.
Pro panský pivovar v Pacově navrhl a provedl roku 1872 dvoulískový hvozd při sladovně, novou spilku, dvě lednice vlastní konstrukce a rozšíření sklepů. V jihlavském pivovaru je podepsán pod stavbou zaklenuté podzemní chladírny s technologií na 48 kusů otevřených kádí, kde se v chladu kvasilo pivo. Plán na tzv. spilky je vlastnoručně podepsán v dubnu roku 1879, v roce 1896 pak doplnil nové ležácké sklepy. V jaroměřickém pivovaru se po zrušení propinačního práva odehrála výrazná rekonstrukce. Podle Rosenbergových plánů tu byl v roce 1881 vystavěn nový dvojitý hvozd, varna se zvětšila na 36 hektolitrů a pivovar tak ročně vystavoval přibližně 3 000 hektolitrů piva. Později, od roku 1907, objekty v areálu využíval lihovar, který zde působil i po znárodnění až do 60. let, kdy se objekty postupně asanovaly – sladovna s Rosenbergovým hvozdem byla ve špatném stavu asanována po roce 1986.
V panském pivovaru ve Velkém Meziříčí se Rosenbergův návrh a následná stavba nového chladného hospodářství ve svahu za říčkou Balinkou staly velkým mezníkem. Celková roční kapacita produkce původního pivovaru se blížila k 10 000 hektolitrů, a tato nová stavba v roce 1883 přinesla kapacitu 6 000 hektolitrů. Model chladného hospodářství typu Rosenberg při pivovaru ve Velkém Meziříčí se dochoval v Národním technickém muzeu v Praze, samotné chladné hospodářství bylo zbouráno. Pro pivovar Lobeč navrhl přestavbu na parostrojní provoz (1894–1897) a takový provoz navrhl také pro knížecí pivovar Plasy, kde doplnil i varnu a chladné hospodářství (1898–1899). V Humpolci roku 1893 rozšířil vrchnostenský pivovar, nyní Bernard, o nové lednice, sklepy a spilky vlastní patentové konstrukce. V Havlíčkově Brodě navrhl (1897) dvoulískový hvozd a do června roku 1900 provedl také nové lednice vlastní konstrukce, spilky a rozšíření ležáckých sklepů. Také v pivovaru v Hořicích v Podkrkonoší vyprojektoval sklepy, lednice a spilky.
Coby Rosenbergova nejrozsáhlejší práce se uvádí novostavba dosud funkčního pivovaru a sladovny Františka Ferdinanda d´Este v Benešově s tehdejší (1915) roční produkcí 100 000 hektolitrů. Plány si nechal arcivévoda zpracovat v červenci roku 1887, tedy za doby jihlavského Rosenbergova působení. Poté je Rosenberg vystavoval na Zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891, kde byl osobně představen arcivévodovi Františku Ferdinandovi d'Este. Rosenberg navrhl celkem 26 pivovarů s parním pohonem a jeden elektrický.
Rosenbergova projekční práce však přesáhla pivovarský obor. V jihlavské ulici U Dlouhé stěny navrhl v září 1885 přestavbu parního mlýna o nový komín, v Mostecké ulici navrhl v únoru roku 1887 dostavbu škrobárny Miloslava Pešky o nový komín a technologii na výrobu sirupu. Kolem roku 1890 navrhl pro brusírnu skla Viktoria ve Smrčné u Jihlavy stavbu nové budovy rafinerie. Roku 1896 projektoval již nedochovanou škrobárnu s výrobou glukózy a hroznového cukru pro Dagoberta Löwenthala (5. 7. 1856 – 24. 8. 1938) u jihlavského Lesnova, kde v roce 1901 prováděla firma Ed. Ast & Co. jedny z prvních etážových železobetonových konstrukcí v Rakousku-Uhersku. Poslední části areálu, později užívaného jako slévárna, zanikly po roce 2019. Také lze jmenovat továrny na sukno v Třešti, Hodicích (budova karbonizace, 1879) a Batelově (Tomáš Novotný & spol.), parní sklárny a rafinerie na sklo v Janštejně, v Duchcově a v Hybrálci. V Hybrálci a Kostelci pak i parní a vodní mlýny. Dále pak Rosenberg postavil parostrojní sirkárnu se sušírnou vlastní soustavy v Bukurešti, jak se o nich zmiňuje nekrolog v Národních listech.
Psal četné odborné články pro Zprávy spolku architektů a inženýrů v Království českém, publikoval v Kvasu, v Pivovarských listech v Praze, Wochenschrift des Österreichischen Ingenieur- und Architekten-Vereines ve Vídni, Zeitschrift für Zündwarenfabrikation v Drážďanech, Brautechnische Rundschau v Moravské Ostravě a v dalších periodicích. Od roku 1901 byl redaktorem Kalendáře českých stavitelů a napsal dílo o pivovarství s podrobnými plány různých typů pivovarů a detailních strojních zařízení. Též se zajímal o téma automobilismu, neboť se od roku 1900 stal jedním z prvních majitelů osobního automobilu v Čechách, a podílel se na založení Českého klubu automobilistů, kde se také stal prvním předsedou.
Josef Rosenberg zemřel náhle na mrtvici roku 1915 při ozdravném pobytu v lázních Poděbrady ve věku 65 let. Podnik pak úspěšně převzal jeho syn Viktor Rosenberg (1879–1932), který v roce 1911 získal titul doktora technických věd s rigorózní prací Stavební a strojní plány s výpočty a rozpočty na přeložení a znovuzřízení pivovaru c. a k. rodinných statků v Jenči.
Nutno zmínit, že c. a k. vrchní stavební rada Antonín Rosenberg (1833–1907) a Oldřich Rosenberg (1863–1924) ze stavební firmy Hrůza a Rosenberg nebyli v příbuzenském vztahu s pivovarským Josefem Rosenbergem (1849–1915).
FK
