Syn stavitele Václava Roučky (narozen 11. 1. 1843, Velké Meziříčí, zemřel 18. 8. 1913, tamtéž) a Anny, rozené Hassekové (narozena 25. 3. 1853, Třebíč, zemřela 1. 1. 1942). Měl čtyři sourozence, tři bratry a sestru Marii (narozena 29. 4. 1877 Velké Meziříčí). Bratr Osvald (narozen 10. 2. 1883, Velké Meziříčí, zemřel 1956) byl stavitelem v Sarajevě (uváděn též jako továrník v Holáskách u Brna), Erich (narozen 30. 10. 1888, Velké Meziříčí, zemřel 16. 3. 1986, Ezelsdorf, Německo) byl technik, podnikatel a vynálezce, nejmladší Vilém (narozen 8. 5. 1894, Velké Meziříčí, zemřel 1918) padl na bojišti u Montella v Itálii.
Otec Václav Roučka, syn tesařského mistra Václava Roučky staršího (narozen 1793, zemřel 6. 8. 1875, Velké Meziříčí) a Františky, rozené Kallabové (narozena 1815, zemřela 15. 2. 1905, Velké Meziříčí), postavil ve Velkém Meziříčí například novou synagogu podle projektu Augusta Prokopa (1868–1870) či budovu reálky (gymnázia). Realizoval také romantickou přestavbu předzámčí provedenou počátkem 20. století. V letech 1876–1882 byl městským radním. Jeho manželka Anna byla dcerou prvního třebíčského starosty a majitele koželužny Martina Hasseka.
Bratr Erich Roučka byl český technik, vynálezce a podnikatel. Již roku 1911 založil továrnu na měřicí přístroje v Blansku a roku 1929 podnik na regulátory parních kotlů ve Slatině u Brna. Během života získal kolem 850 uznaných patentů, především z oblasti techniky, čímž se stal vůbec nejplodnějším českým vynálezcem všech dob.
Jaromír Roučka působil nejprve jako stavbyvedoucí ve stavební firmě svého otce ve Velkém Meziříčí. 10. 1. 1902 získal stavitelskou koncesi v Blansku. 26. 9. 1903 se v Blansku oženil s Klaudií, rozenou Zetkovou (narozena 7. 5. 1884, Přerov), dcerou Karla Zetka, dílovedoucího v Blansku, a Mathyldy, rozené Holzerové. Z manželství se narodili tři synové, Jaromír (narozen 14. 8. 1906, Blansko), Miroslav (narozen 9. 10. 1907, Blansko) a Karel (narozen 10. 11. 1914, Blansko).
Jaromír Roučka provozoval stavitelskou živnost v Blansku až do své smrti v roce 1934, poté ji převzala vdova Klaudie Roučková. Náměstkem živnosti byl syn Ing. Jaromír Roučka. 18. 5. 1948 byla u firmy zavedena národní správa, kterou byla pověřena Konstruktiva, národní podnik, Praha II. K 1. 1. 1949 byla firma znárodněna a začleněna do Československých stavebních závodů, národní podnik, závod BN – 351 Brno, později Pozemní stavby, národní podnik Brno.
Je jisté, že Jaromír Roučka navrhl a postavil v Blansku a okolí, ale i ve vzdálenějších místech značné množství staveb. Zatím se však bohužel jeho činností nikdo podrobněji nezabýval. Vedle úřednické vily v Jihlavě pro továrníka Wilhelma Budischovského (1909), s nímž byl patrně přes rodinu své matky v příbuzenském poměru, navrhl a postavil továrnu na měřicí přístroje pro svého bratra Ericha a výraznou památkově chráněnou správní budovu s vrátnicí firmy K. & R. Ježek.
PD
